Když Jan Hus mířil na pozvání císaře Zikmunda do Kostnice, pravděpodobně tušil co se mu může při návštěvě církevního koncilu stát.
Přesto do Kostnice jel. Věrnost Pravdě a její obhajobě byla u něj silnější než obavy existenční. Nepleťme se. Jan Hus nijak nevybočoval z názorového světa své doby. V podstatě všichni církevní představitelé si uvědomovali maras do kterého padla tehdejší církve, i to že prodej církevních odpustů nemá s učením Krista nic společného.
Od jiných se lišil v tom, že o zlořádech mluvil otevřeně a ne jen v soukromí a kuloárech.
Když vzplál Hus na kostnické hranici jako kacíře, mnozí to vnímali jako jeho porážku. Ve skutečnosti šlo o porážku jeho oponentů, samotného koncilu. Cílem nebylo Husa popravit, cílem bylo aby "dostal rozum" a odvolal co hlásal. Poprava z Husa vytvořila na staletí mučedníka, zatímco jeho žalobci a soudci byli pro budoucí generace zostuzeni jako služebníci lži.
Žijeme stále ještě ve věku kalijugy kdy Pravda je jen křehká květina. Stejně jako tehdy i nyní je potlačována. Opět jako za časů nacistické a komunistické totality se rozmáhá cenzura. Lidi s odlišnými názory jsou veřejně dehonestováni. To co ještě před pár měsíci bylo nazváno jako dobrovolné- očkování experimentálními vakcínami za jejichž vedlejší účinky neručí ani výrobce, ani stát, je lidem stále více vnucováno pod různými pohrůžkami placených testů, omezeného cestování a vyhazovů z práce.
Věrnost Pravdě a osobní statečnost člověka zase nabírá na významu. U Husa stejně jako v dnešní době není možná bez hlubšího spirituálního přesvědčení. Síla temnoty a její rafinovanost je příliš velká, aby všechny ty útoky a ústrky člověk ustál sám. Na to je až příliš slabým. Je pochopitelné, že takový člověk se pro většinovou společnost stává bláznem. Jen blázen může přece striktně trvat na něčem tak neuchopitelném jako je Pravda, když mu to přinese jen výsměch, útlak a represi většinové společnosti?
A přesto takový postoj má svůj smysl. Ne, rozhodně to není výhoda v podobě posmrtného ráje, věčného nebe, či něčeho podobného. Smysl to má mimo jiné proto, že díky Husovi a jemu podobným lidem stále i přes veškerou dekadenci doby na prezidentské standartě je stále napsán nápis jako nevyšší lidský ideál: Pravda vítězí.
A ona vždy vítězí. I když to někdy trvá den, měsíc, rok, století, či dokonce tisíciletí.
