Lidé si připomínají různá jubilea. Já dnes prožívám hned dvě. Dožil jsem se padesátin a na blogu je právě publikován můj pětistý článek. Navíc je pátý měsíc a i číselný součet roku je roven číslu 5. To je již pěkná synchronicita.
Mou životní dráhu a ideály v mnohém poznamenal citát slavného německého filozofa Imanuela Kanta, který se zapsal hluboko do mé mysli již v čase dětství: „Hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon v nás“. Fascinace hvězdnou noční oblohou mně nejdříve dovedla k zájmu o astronomii, později k filozofii a astrologii. Uvědomil jsem si, že vše ve světě je propojeno a že naše malé pozemské osudy jsou odrazem nebeského dění. A také to, že pouze život, ve kterém se snažíme jednat v souladu se zákony univerza je život smysluplný.
V okamžiku mého narození se na obloze nacházela těsná konjunkce Slunce a Saturna. Konstelace, která je vzhledem k omezujícímu vlivu Saturna často spojena s různými těžkostmi a problémy. Již můj porod před padesáti lety v ostravské nemocnici nebyl snadný. Na pozemský svět se mi vůbec nechtělo. Cesta z matčina lůna trvala dlouho a byla provázena i několika minutovým přidušením. Možná proto milí skeptici tolik věřím nejrůznějším blábolům, nesmyslům a konspiracím, jak mi často v diskuzích pod mými články připomínáte!
V mém horoskopu jsou však i příznivější prvky. Tím nejsilnějším je harmonický trigon obou výše zmíněných planet a Pluta. Trigon je vyjádřením mé „hroší kůži“. Díky ní si v životě jdu svojí cestou, těším se ze své svobody a z výsměchu několika skeptiků si nic nedělám.
Astrologové popisují etapy života člověka většinou na základě planetárních tranzitů vzhledem k postavení planet v okamžiku narození. Čím se na obloze pohybuje planeta pomaleji, tím zásadnější je dopad tranzitu na život člověka. Nejpomalejším tělesem na obloze, se kterým dnešní astrologie běžně pracuje, je Pluto. Pluto je z hlediska astrologie planetou transformace, zásadních a hlubokých životních změn, ale i obnovy a regenerace.
První etapu mého života ukončila opozice tranzitujícího Pluta a nativního Slunce a Saturna (pozn. nativní znamená poloha planety v čase narození). Došlo k ní okolo 23 roku mého života. Právě končila bezstarostná studentská léta. Jen obtížně jsem si zvykal na brzké ranní stávání, na šedivé prostředí strojírenské továrny... Bylo to ale i období nových příležitostí. Právě se v Čechách zakládala Duchovní univerzita Bytí a tím dostávala určité konkrétní obrysy i moje celoživotní duchovní cesta vycházející z nauky Josefa Zezulky.
Druhou etapu mého života ukončil nyní velký trigon tranzitujícího Pluta s natálním Sluncem, Saturnem i samotným natálním Plutem. Třebaže se jedná o konstelaci v zásadě harmonickou a povzbudivou, opustila mně a do duchovního světa se před měsícem vrátila moje maminka, se kterou jsem v jedné domácnosti žil celý dosavadní život. Současnou konstelaci vnímám jako výzvu k oproštění se od zbytečných starostí a prohloubení spirituálního vědomí.
V době mládí jsem se díval na padesátku jako věk, kdy mládí je definitivně pryč a stáváme se starými lidmi. Nyní jako padesátník konstatuji, že toto se týká jen fyzické stránky. Duševně se kupodivu stále cítím více méně jako kluk. Poněkud jsem zešedivěl, výrazně ubylo vlasů, přibylo vrásek, objevilo se pár drobných tělesných neduhů, nicméně radost z pohybu a pobytu v přírodě, zvídavost a touha po poznání, láska ke knihám, která mně provázela již od dětství, mně vůbec neopustila.
A tak se vydávám do třetí a možná i závěrečné etapy života s optimismem a vztyčenou hlavou, i když dobře vím, že to co mně a celé lidstvo v blízké budoucnosti čeká, nebude lehké žít. Vzhledem k tomu, že vím, že nejsem pomíjivým fyzickým tělem, ale nesmrtelným duchem, tak strach z budoucnosti nemám.
