Motto > Thorwald Dethlefsen "Osud jakošance" str. 185:

"Přestože nemáme dostatek důkazů, svědčí mnohé pro to, že víra vreinkarnaci byla v Kristově době a ještě několik století naprostousamozřejmostí. Až v r.533 po kR. bylo na ekumenickém koncilu konaném za vládycísaře Justiciána prohlášeno učení o reinkarnaci za kacířství..." Covydají knihovny Vatikánu?

A kdo v tu reinkarnaci věřil? Třeba Židé v Izraeli? Ve Starém Zákoně, jehož podoba byla v Kristově době už několik staletí víceméně ustálená, o tom žádné zmínky nejsou. A nejsou ani v evangeliích, a to ani apokryfních. To tedy musejí být hodně "nepřímé náznaky".

Už se někdy vrátil do života někdo, kdo měl po mozkové smrti? Pokud ne, je jednoduchým vysvětlením všech těch rádoby záhad halucinace a pokřivené vnímání díky nedostatku kyslíku v mozku. Záhada vyřešena, co tam máte dalšího?

A pokud ano? Odkudpak tak na jisto jistě víte, že se ještě nikdy nevrátil do života někdo, kdo měl po mozkové smrti?

Je to zaujímavé, na základe akých "dôkazov" niektorí ľudia veria, že život po smrti nepokračuje. Mám z toho pocit, že účelovo dovtedy hľadajú "dôkaz", ktorý im vyhovuje, až ho nájdu. A potom sa snažia ostatných presvedčiť o svojej pravde.

V literatúre je popísaných množstvo príkladov, kedy si ľudia pamätajú nielen informácie zo svojho oživovania, ale aj miestnosť osoby, ich postavenie a skrátka všetko čo sa okolo nich dialo. Ako by to asi vedieť, keď ležali na nemocničnom lôžku?

Potom sú samozrejme ďalšie náznaky o existencii posmrtného života. Keď zomrel môj starý otec, tak sa tretiu noc prišiel rozlúčiť aj so svojou manželkou (mojou starou mamou) a svojou dcérou (mojou mamou). Obe stretnutia boli rovnaké. V noci sa obe ženy zobudili (každá z nich spala inde - jedna na dedine a druhá v meste) a cítili prítomnosť starého otca. Po chvíli cítili, že už definitívne odišiel. Nevideli nič, ale ten pocit bol veľmi zreteľný. Po chvíli cítili, že už definitívne odišiel.

Pred 13 rokmi som mal mladú kolegyňu, ktorá zomrela mladá - vo veku 23 rokov. Mala nevyliečiteľnú dedičnú chorobu, na ktorú ako mladý zomrel aj jej otec. Vtedy však lekári ešte nepoznali jej príčinu. Keď otec zomrel, odkázal vo sne po svojom žijúcom príbuznom svojej manželke, aby dcéru do svojich 20 rokov nevydávala. Dlho nechápali význam toho sna. Vo veku okolo 20 rokov sa však u mojej kolegyni začali prejavovať príznaky tejto choroby (opakovane rastúce nezhubné nádory vo vnútri tela) a po 3 rokoch (po niekoľkých operáciách) zomrela.

Takýchto pre niekoho "duchárskych" historiek sa nájde u nás v každej rodine niekoľko. A len málokto pochybuje, že život smrťou definitívne končí. Dokonca aj ľudia, ktorí nie sú nábožensky založení.

Ano. Díky. Hezký zkušenosti. Takových je mnoho. Skeptiky však nepřesvědčíte ani kdybyste takových zkušeností předkládal tisíce. Vždy vymyslí nějaké to své materialistické vysvětlení. A když už to nepůjde, tak to vše označí za podvod.

Podobnou zkušenost s opuštěním těla a vnímáním, co se děje v místnosti popsal již v r. 1915 Jack London v románu "Tulák po hvězdách". Hlavní hrdina se naučil pomocí autosugesce "zemřít" a opouštěl svoje tělo, aby pak cestoval v čase i prostoru po svých minulých životech. Velmi zajímavá kniha pro všechny,kdo se o danou problematiku zajímají...

Smirte se s tim, ze po smrti uz si nebudete uvedomovat vubec nic. Bude to uplne stejne jako pred narozenim. Ty povery o opousteni tela a sledovani se z dalky jsou nesmysl. Jak by asi to neco videlo, kdyz oci necha v tele. Jak by akomodovalo ? Jak by to melo eagovat na fotony zprostredkujici zrakovy vjem ? Stejne tak s poslouchanim.

Jak by asi to neco videlo, kdyz oci necha v tele. Jak by akomodovalo ? Správná otázka na níž je i jednoduchá odpověď.

Vědomí může existovat mimo tělo a mozek. Člověk může vnímat okolní realitu i bez pomocí fyzických smyslů.

Není jednodušší to přiznat než říkat, že všechna svědectví lidí s NDE, která byla potvrzena i lékaři (viz odkaz na onu studii) jsou jen výmysly a lži?

Není to možné. Cokoli funguje vyžaduje energii. Pokud nefunguje mozek, co dodá energii nutnou k existenci a fungování ducha? Dovedu si ještě představit duši jako harddisk v neaktivním stavu, vše uloženo, ale "spící", protože do něj nejde šťáva. Ten harddisk se pak strčí do nového stroje a jede se dál. Ovšem něco jako aktivní život po životě, to odporuje všemu známému z hlediska spotřeby energie.

Bez ohledu na to, zda je to pravda či ne, ale zkuste se nad tím, co říkáte, zamyslet z hlediska historie. Inkvizice kdysi používala podobný argument o čemkoliv, čemu ve své době nerozuměla.

Miroslav Horníček jednou v TV prohlásil, že každému člověku přeje to, v co věří,--  lidský mozek je nedokonalý nástroj k pochopení  nehmotných věcí, snad pár mystiků má k problému trochu blíž, jinak plky, kecy lidí, kteří se chtějí vyjádřit k úplně všemu

V posledních letech se tímto fenoménem zabývám více než hodně.

Po prostudování Bible, Koránu, základů Hinduismu a Buddhismu a pod. je nad slunce jasné, že především první dva udělají vše pro negaci jakékoliv studie.

Tím by se dvě nejrozšířenější náboženství sesypaly jako domeček z karet.

Vesmírná spravedlnost - karma. Zákon příčiny a následku je např. úspěšně vymazán z Bible, v pátém století nového věku.

Jak uvádí pan Jiří PALKA křesťanští otcové nedopustili, aby si byli všichni rovni.

To samé tvrdí i Edgar CAYCE, spící prorok a ortodoxní křesťan.

Při řeči s obyčejným člověkem, kdekoliv v Česku, se většinou připouští reinkarnace. Vychází to i toho, že je to myšlenkově přijatelnější, než smrt jednou pro vždy.

Chtěl bych se jednou dožít toho, až se otevřou archivy Vatikánu...

Ale jděte. Moc vám nerozumím, co se básník snažil říci. Křesťané samozřejmě učí i dnes, že lidé "mají nesmrtelnou duši", bohužel, já to však nikde v Bibli nevidím! Nic takového neexistuje, neboť jen Bůh je nesmrtelný. A co se týká rovnosti lidí, tak ti si před Bohem samozřejmě rovni jsou. Všechny čeká poslední soud! Viz  Jan 5:28-29

Potíž je v tom, že lidi vždycky uvěří nějaké sladké lži. Na jedné straně například, že život a lidi vznikli z neživé hmoty, tzn. evoluční bludné teorii, jíž popisovaný proces se nikdy nekonal a nebo stejně tak, nesmysly o nějakém posmrtném životě! Ani Nový zákon ani Starý neučí nic o nějaké "nesmrtelné duši" ! To je ďáblova lež !!!!  Bible jasně učí, že člověk umře, spí, nic neví a jedině Bůh mu může život vrátit při vzkříšení. Žádná automatická přeměna člověku není vlastní, stejně jako život neplyne z nějakých neživých šutrů na neživé zemi, evolučních blesků, třesků a plesků.... Jediné Bůh je nejvyšší Životodárce a jedině na něm záleží, zda budeme žít či nikoliv 

Ale Bible se upravila v páté století a to bez souhlasu tehdejšího papeže. Byl v té době ve vězení už osm let.

Do té doby byla reinkarnace součástí víry.

Vědomí přežívá fyzickou smrt. To je, oč tu běží. Jestli věřím v post mrtvý život, to je jen otázka víry.

Klinickou smrt mozna ano, biologickou urcite ne.