Opravdu lidé chtějí, aby jím práci zajišťoval stát?

Před pár dny byla na serveru týden.cz zveřejněna studie podle které si 70% občanů přeje, aby stát zajišťoval práci pro každého, kdo nemůže z různých důvodů práci najít sám.

Sbor Drábkových otroků- demonstrace proti Drábkovým Veřejným pracemz internetu

Včera se jeden z bloggerů ve svém článku [1] se rozhořčoval nad výsledky této ankety. Chtěl bych autora článku uklidnit. Kdyby otázka zněla „ Jste ochotni dát nepatrnou část svého platu na to, aby stát mohl zajistit práci pro každého, většina dotázaných by jistě odpověděla ne“. 

Žijeme v době, kdy většina lidí touží po návratu sociálních jistot. A žijeme v době, kdy právě naše vlastní sobectví  tomu brání. Že to dělá vláda? Ano. Ale byli jsme to my co jí dali hlas a je to naše lhostejnost, která ji umožňuje činit to co činí.  Pěkně je to vyjádřeno v knize ekonomky Ilony Švihlíkové Globalizace & Krize, ve stati věnované chudobě a nezaměstnanosti. „ Nové střední vrstvy se brání tak, že se snaží přesunout co nejvíce sociálních rizik na jiné a ještě bezbrannější skupiny. Protestují proti přílišné výši svých daní a podporují škrty v těch výdajích sociálního státu, ze kterých ony přímo neprofitují“ 

Důsledky tohoto myšlení  jsou striktní. Dovolily panu Drábkovi, respektive vládě, aby od 1.1.2012 zavedla veřejné práce, v rámci kterých musí vybraní nezaměstnaní pracovat 20.hod týdně jen za to, že jím stát platí zdravotní pojištění ( živit je musí jejich rodina). Nejen, že tito lidé nemají nárok na mzdu, ale nemají nárok ani na pracovní oděv. [2]  Po nějaké době ho úřednice vyzvala k tomu, aby nastoupil na veřejnou službu. Protože si myslel, že nějakou korunu vydělá, kývl. „Při dotazu na plat jsem sklidil od ostatních obětí veřejné služby výsměch a to i od samotného školitele. Nejdříve jsem to nechápal, ale pak jsem zjistil, že se v podstatě jedná o nucenou neplacenou práci. Toto mě rozhodilo, ale spíš to byla předzvěst horších faktů. Při dotaze na převlékárnu, umývárnu a pracovní oděv byla odpověď: Převlékárna není, umývárna není, pracovní oděv musíte mít svůj!! To znamená po práci zadarmo špinavý a zpocený autobusem domů ovšem opět načerno,“ popsal školení před nástupem na veřejnou službu Michal. To však nebylo vše. Když se ptal na toalety během pracovní doby, dostal od školícího pracovníka on i další tři účastníci školení další šokující odpověď:  „Muži to mají jednoduší - ke stromu, případně do křoví, a u žen to řešíme tak, že do křoví nebo popřípadě po nejbližších hospodách a restauracích. Tak toto jsem nezažil za celý život v žádné brigádě u žádného soukromníka. Jak je to vůbec možné?,“ ptá se Michal. 

Části obyvatel je to jedno. A nebo dokonce tyto, nebojím se říci fašistické praktiky schvaluje[3]. Jsou to lidé kteří si myslí, že oni sami jsou schopní. Že oni o práci nikdy přijít nemohou a pokud ano, rychle si najdou jinou, stejně dobře nebo lépe placenou. 

Já si ale myslím, že tito lidé jsou hloupí. Jsou stejně hloupí jako Francouzi a Angličané v roce 1938, kteří vítali své premiéry při návratu z Mnichova jako zachránce míru. Nechápou totiž, že vláda svojí politikou vytváří něco co časem semele nejen jí samotnou, ale celou společnost uvrhne do chaosu. Chaosu který nakonec dopadne tvrdě na všechny, i ty co si nyní myslí, že ze všeho vyjdou bez šrámu a reformy odnesou jen ti hloupí, líní či neschopní. 

Z hlediska našeho myšlení hloupí mravenci vytvářejí společenství ve kterém má každý jedinec své pracovní úkoly, kterými se podílí se na prosperitě celku. Ví, že jen tak může toto společenství fungovat. Je paradox, že většina příslušníků  homo sapiens sapiens to dosud nepochopila. Proto nás v blízké budoucnosti dle mého názoru čeká těžší období, aby jsme pochopili, že jen solidarita a vzájemnost mohou vést ke skutečné  prosperitě celku. 

Poznámka na závěr:

Domnívám se, že stát by měl zajistit práci alespoň za minimální mzdu pro každého, kdo o práci projeví zájem a nepodaří se mu najít práci v soukromém sektoru. Myslím si, že práce je dost pro každého. Jen jí zorganizovat. Pokud dotyčný takovou práci odmítne, měl by stát dotyčnému přestat vyplácet sociální dávky a státní příspěvky. Společnost by si měla vážit a dát šanci každému, a ocenit toho kdo projeví skutečnou snahu přiložit ruku ke společnému dílu. A zároveň nepodporovat ty co pouze chtějí parazitovat na práci jiných, třeba i tím, že rodí další a další děti. I v tom by měla být přísnost a stát by měl finančně přispívat pouze na jedno, max. dvě děti. Ostatně je to právě přemnožení lidského druhu projevující se v rozvojovém světě, které nejvíce narušuje křehkou ekologickou rovnováhu planety.

[1] http://radomirhrabovsky.blog.idnes.cz/c/274066/70-dotazanych-obcanu-si-mysli-ze-by-lidem-mel-zajistit-praci-stat.html

[2]http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Nezamestnany-mladik-mluvi-o-sikane-Nechce-uz-zit-A-ministr-Drabek-mlci-235283

[3]http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Odborar-Stredula-Zlodej-tu-je-oslavovan-poctivec-jde-na-nucene-prace-235780