Máme za sebou další oslavy 17.listopad. Čas rychle letí a je tomu již 33 let od doby, kdy po více než čtyřiceti letech nesvobody v Čechách opět obnovena svoboda a demokracie.
Bohužel žijeme v době, kdy základní hodnoty svobody a demokracie jsou opět ohroženy. Lidé se opět bojí vyjádřit svůj názor, za který mohou být perzekuováni.
Ti kteří přesto mají dost odvahy svůj názor vyjádřit jsou automaticky označováni jako dezinformátoři, extremisté, ruští švábi... Přístup do mainstreamových médií je jím zapovězen.
V jistých aspektech je situace horší než v roce 1989. Tehdy měla většina národa jasno. Pokud lidé s komunistickým režimem otevřeně spolupracovali, bylo to většinou ze strachu či z kariérních důvodů. Z přesvědčení to dělalo jen velmi málo lidí.
Dnes je situace jiná. Je podstatně větší počet těch, kteří spolupracují a podporují tento režim se skutečným přesvědčením. Je to vidět na internetových diskuzích, bylo to vidět i nedávno během covidové krize, kdy mnozí občané podporovali covidový apartheid-otevřenou diskriminaci neočkovaných, přesto, že to odporovalo základním principům slušnosti a právního státu.
Jak se to mohlo stát? Jak mohlo dojít k situaci, kdy řada lidí opouští ideje svobody, demokracie či jím nevadí popření principu právního státu? Je důsledek moci médií, která významné části populace doslova vymyla mozky. V jejich vyjádřeních je na první pohled patrné, že jen bezmyšlenkovitě papouškují narativy, které jím byly z vnějšku indukovány.
Cesta k normalitě a vystřízlivění bude obtížná. Bez hlubokých otřesů, které zasáhnou celou naší společnost to zřejmě nepůjde. Až pád na samotné dno donutí řadu lidi k poznání toho, jak těžce byli manipulování. Vzpomeňme na Německo v minulém století. Až totální porážka na jaře 1945 dovedla k vystřízlivění většinu německého národa. Kdyby Hitler ještě v roce 1944 hypoteticky vyhlásil svobodné volby, pravděpodobně by jej vyhrála NSDAP.
Na světě není nic černobílé. Dělit dnešní společnost na zmanipulovanou provládní část a nezmanipulované příznivce opozice je jistě jednostranné. Když jsme sledovali včerejší záběry z Prahy, z Národní třídy, viděli jsme při kladení věnců politiky projevy nevkusu, neslušnosti a nenávisti od příznivců obou protikladných táborů.
Současný 17.listopad byl slaven na pozadí ukrajinské války, konfliktu, který rovněž není černobílý. Nechybělo moc a mohl být dnem spuštění třetí světové války. Pozorovat bezprostřední reakce českých, polských, ukrajinských a světových politiků na incident při kterém v Polsku explodovala raketa vystřelená pravděpodobně UPO bylo velmi poučné. Naštěstí pro svět a pro nás se ukázalo, že americká vláda a pentagon nemá o otevřený vstup USA a NATO do války proti Rusku v této chvíli zájem. A tak snad bezprostřední hrozba jaderné apokalypsy tu snad není.
