Ohlédnutí nejen za vánočním počasím

Moje maminka před časem vzpomínala, že za jejich mladých let byly vánoce bez sněhu výjimkou. Dnes je tomu v českých nížinách naopak.

Vzpomínal jsem, kdy naposledy byly bílé celé vánoční svátky na Ostravsku, kde bydlím. Došel jsem do roku 2002 a to je již opravdu dávno. Celých 11 let. Mimo to vzpomínám na celou řadu velice teplých vánočních dní, kdy rtuť teploměru o vánocích stoupala hodně nad nulu. Třebaže nejtepleji bylo v posledním desetiletí o vánocích 25.12.2009, kdy teplota v Opavě dosáhla 16st, letošní rok příliš za rekordem nezaostal. Celý uplynulý týden se maxima na Ostravsku díky svěžímu jihozápadnímu proudění pohybovala mezi 10 až včerejšími 15 stupni a překonávala jeden teplotní rekord za druhým. Unikátní byl svátek svatého Štěpána. Ranní minimum 10,9st.  na meteorologické stanici Ostrava Mošnov překonalo o jednu desetinu stupně dosavadní maximální teplotu10,8st. pro 26. prosinec v historii měření.

Tyto stále častější abnormality, nebyly jen o vánočních svátcích. Možná by se hodilo připomenout některé další v průběhu celého právě končícího roku.

Leden a únor byl ve znamení velké oblačnosti, častých, většinou sněhových srážek a minima slunečního svitu za desítky posledních let. Na počátku března se zdálo, že jaro je tady. Teplota se vyhoupla na 15st, ale studený vzduch ze severu sen o brzkém jaru ukončil.

Období od 10.3 do 10.4. bylo snad nejchladnějším obdobím v dvousetleté historii měření teplot na našem území. Teploty v závěru března klesaly v noci až k -20st a přes den atakovaly jen těsně 0st. Na počátku dubna leželo na Ostravsku více sněhu než v celé dosavadní zimě. Přesto ještě v dubnu byla překonána hranice teploty pro letní den ( 25st. ) a tak duben byl nakonec teplotně mírně nadprůměrný!

Červen byl jeden z nejdeštivějších období v historii měření. Střídání vytrvalých dešťů s přívalovými srážkami připomínalo spíše tropický monzun než typické mírné středoevropské počasí a do střední Evropy přinesly mohutné záplavy s maximálním průtokem Dunaje v Bavorském Pasově za historii měření.

Červenec a srpen  pak přinesli o to sušší a horké počasí jen občas vystřídané bouřkami. Teploty na mnoha místech atakovala historická teplotní maxima.

Přelom září a října by zase neobvykle chladný. Minimální teploty se blížili historickým minimům a např. v Liberci překonaly teplotní minimum pro daný den třikrát po sobě. Dne 30.9. teplotou – 2,4st byla překonán dosavadní minimální teplota naměřená v září po celou dobu měření v Liberci.

Naopak přelom října a listopadu opět přineslo enormně teplé počasí s maximy přesahujícími 20st.

Začátek prosince zasáhla severozápadní Evropu a zčásti i sever republiky bouře Xaver. Brzy byla vystřídána tlakovou výši a inverzí. Přinesla obrovský kontrast teplot mezi místy vzdálenými od sebe jen desítky metrů. Na šumavské Kvilně byla teplota -18st a o kousek výše již +8st. Zatímco na naše území proudil teplý vzduch, tak na jihovýchod od nás to bylo opačně. V polovině prosince se mohli těšit ze sněhové pokrývky nejen v Turecku, Sýrii a Izraeli, ale také v Egyptské Alexandrii a v pyramidovém komplexu v Gíze.

Na nejrůznější abnormality počasí jsme si již zvykli. Grafy ukazují, že jejich četnost narůstá. Je to neklamným důkazem probíhajících klimatických změn. Abnormality se jistě vyskytovaly vždy, ale ne s takovou četností. Je zřejmé, že proces změn neprobíhá jednoduchým způsobem nárůstů průměrných teplot, ale v podobě nárůstů četnosti extrémů. Na jedné straně teplotních v kladném i záporném smyslu. Na druhé straně srážkových. Stále více jsou období výrazných srážek střídána obdobími, kdy je jejich výskyt po delší dobu velice slabý.