Mokrý Říp

Je to již velká tradice. S vyjímkou let covidových, již pravidelně přes 25 let dne 30.3. mířím na horu Říp, abych se zúčastnil duchovního shromáždění Společenství Josefa Zezulky.

Tento Říp se lišil od minulých Řípů počasím. Duchovní obřad, který začal o 12. hodině provázela mlha a hustý déšť.

Skeptik souvislost mezi počasím a děním ve společnosti nevidí. Jsou to podle něj dvě různé nesouvisející jevy.

Já se na svět dívám jinýma očima. Myslím si, že vše souvisí se vším a že jev synchronicity o kterém poprvé ve světě vědy hovořil slavný psycholog Jung a fyzik Pauli má univerzální platnost.

A tak i v deštivém počasí při letošní návštěvě Řípu vidím jistou symboliku. Stojíme před velice obtížnou dobou, která nás všechny prověří. Dobou kterou musíme všichni projít pro naše poučení. 

Jak řekl pan Pfeiffer ve svém projevu: "Byli jsme a budem.Přežili jsme všechny útrapy, přežili jsme Bílou horu a mělo to svůj smysl." Netřeba se tedy budoucnosti bát. Vše nakonec dobře dopadne.

Po Řípu již tradičně pokračoval program slavnosti dne otevřeného nebe kulturním programem v Praze v Biotronickém centru sociální pomoci. Vystoupili při něm přední umělci jako zpěváci Jan Vacík, Maida Hundeling, violoncelista Vít Bárta, kytarista Lukáš Sommer, klavíristka Terezie Fialová a sbor Bioton. 

Součásti programu mezi vystoupeními jednotlivých umělců, byla i unikátní nahrávka Josefa Zezulky, muže který nám přinesl filozofii, myšlenky, nové náboženství, které už mnoho let vnímám jako základní oporu cesty životem.