Pan Hamáček zdůvodňuje pozici sociální demokracie během této vládní krize neexistencí plánu B pro případ, kdy by se opozici podařilo shodit Babišovu vládu.
Jan Hamáček říká, že SPD by jednoduše ve vládě nahradilo sociální demokraty a jelo by se dál.
Domnívám se, že právě v tomto bodě spočívá onen plán B všech těch, kteří si přejí, aby Babiš v politice skončil, a kteří tleskají reportáži TV Seznam. Andrej Babiš by soukromě jistě s takovou vládou problém neměl. Jinak je to však již s poslanci jeho hnutí ANO. Nic v minulých měsících nezacloumalo jednotou hnutí víc, než potenciální podpora SPD jeho menšinové vládě. Proto byl nakonec ochoten učinit sociálním demokratům tak velkorysou nabídku a dát jím šest křesel ve vládě, což by v případě podpory ze strany SPD dělat nemusel.
Kdyby současná vláda padla, opřít se o hlasy SPD by byla pro Babiše již jediná možnost jak politicky přežít. Na to, co by se stalo pak, nemusíme být jasnovidci. Spustila by se obří megakampaň proti které by ty současné antibabišovské byly jen slabým odvarem. Nebyl by den, kdybychom nečetli v titulcích elektronických a tištěných novin o konci demokracie v ČR a výzvách na její obranu. O tom jak ČR ovládají extremisté, fašisté a rasisté. Pražská náměstí by byla plná rozhořčených občanů a „kulturní fronta“ by byla opět v akci.
I kdyby Babiš, který se podle prezidenta Zemana stále nejvíce bojí novinářů a demonstrací tento tlak ustál, vůbec není jisté, že by jej ustálo hnutí ANO, které by se mohlo vnitřně rozpoltit a část jeho členů hnutí opustit či se postavit proti předsedovi. V obou případech by to vedlo k pádu Babiše a propadu strany ANO ve volebních preferencích.
Aby tento plán vyšel, bylo nutné zlomit sociální demokracii a přinutit jí k odchodu z vlády. Tradiční mainstreamovou evropskou stranu, jejíž účast na vládě Andreje Babiše dává této vládě a Babišovi osobně jistou symbolickou legitimitu.
Sociální demokracie tak stála před dvěma špatnými možnostmi. První možností byl odchod z vlády. Za svůj krok, by se jí sice dostalo potlesku od opozice, některých médií a demonstrantů, nicméně tímto krokem by politický vliv této strany se přiblížil k nule. Druhou možností bylo nehlasovat pro svržení vlády. Schytá sice kritiku a nadávky ze všech možných stran, ale udrží si ministerská křesla a určitou možnost ovlivňovat vládní program a tím i politický vývoj v ČR, což je podmínkou toho, aby neupadla do mediálního zapomnění.
Je evidentní, že sociální demokraté se rozhodli pro možnost č. 2. Díky tomu plán na sesazení Babiše iniciovaný hyenystickou reportáží TV Seznam tentokrát nevyšel a budeme čekat, kdy se opozici dostane nějaká další příležitosti k sesazení Babišovy vlády.
