Jedním z diskutovaných témat této doby v několika evropských zemí je zavedení speciální daně na masné výrobky z ekologických důvodů.
Výroba masa představuje velkou zátěž pro přírodu. Statistiky uvádí, že 2 hektary půdy uživí v průměru jednoho člověka konzumujícího masitou stravu, 14 vegetariánů a 50 veganů.
Nechci se teď věnovat ekonomické a ekologické stránce věci. Spíše mně téma vede ke hlubší úvaze.
Jak to, že některé vrstvy společnosti v poslední době tak znepokojují ekologické důsledky výroby masa a nezajímá je to podstatné. Tím je utrpení zvířat chovaných ve velkochovech. Jakoby naše mysl byla zaslepena a to zaslepení nám brání vnímat city a potřeby nižších tvorů.
Diskuzi o ekologické škodlivosti výroby masa by šlo připodobnit k tomu, kdyby se v dobách třetí říše vedly diskuze, zda spalování těl židů, kteří byli usmrceni v plynových komorách nezatěžuje přírodu nadměrnými emisemi skleníkových plynů a neznečisťuje okolí koncentračních táborů.
Myslíte si, že v tom je zásadní rozdíl? Já ne. Jaký je důvod se domnívat, že utrpení člověka v koncentračním táboře čekajícího na smrt je větší než prasete čekající na totéž? Myslím, že žádný.
Přesto bych nedokázal říci, zda by měla být vyšší daň na maso zavedena. Jako dlouholetému vegetariánovi je mi to v podstatě jedno. Každopádně bych nikdy prodej masa nezakázal. Lidé na tu věc musí přijít sami. I alkoholová prohibice ve vyspělých zemích v konečném důsledku nikdy žádný velký úspěch nepřinesla a nakonec byla i zrušena.
