Klimatická změna IV.

Klimatologům je často vytýkáno, že se jejich předpovědi neplní. Na jejich obranu bych uvedl, že předpovědět vývoj klimatu i s pomocí nejvýkonnějších počítačů není možné.

Je to důsledek samotné povahy fyzikální soustavy, kterou je zemská atmosféra. Od druhé poloviny 20. století je známo, že se řídí nejen rovnicemi klasické termodynamiky, ale také zákony deterministického chaosu, které znemožňují správně předpovědět vývoj počasí více než týden do předu, a zároveň i přesně popsat, jak bude vypadat zemské klima za deset či padesát let.

Klima a teorie chaosu

Teorie chaosu se zrodila na poli meteorologie. Americký matematik a meteorolog Edward Lorenz se v roce 1961 s pomocí počítače snažil modelovat vývoj počasí. V jistém okamžiku si povšimnul zajímavé skutečnosti. Jedna a tatáž rovnice dala v dlouhodobějším měřítku úplně odlišný průběh počasí. Když pátral po příčině, zjistil, že v jednom z řešení nepatrně zaokrouhlil jednu z konstant. Dnes hovoříme o efektu motýlího křídla. Za určitých podmínek i nepatrná změna v parametrech, které řídí počasí, může vést k jeho naprosto odlišnému chování. To činí jeho přesnou předpověď v delším časovém horizontu za nemožnou.

O chaotických systémech říkáme, že jsou nelineární. Znamená to, že nepatrná změna jednoho parametru může způsobit mnohem větší nárůst parametru závislého, který pak zpětně ovlivní kladně nebo záporně parametr původní. Než si ukážeme příklad nelineárních procesů v zemské atmosféře, řekneme si něco o skleníkovém jevu.

Skleníkový jev

Kdyby zemská atmosféra byla tvořena výhradně z dusíku a kyslíku, teplota na zemském povrchu by byla o 20st.C. nižší než dnes. Za přijatelné podmínky pro život může voda, která v podobě vodní páry je na Zemi nejsilnějším zdrojem skleníkového jevu. Způsobuje, že větší část slunečního záření se pohltí v atmosféře, místo toho, aby se odrazilo do okolního kosmického prostoru.

Další nejznámějším plynem, který je zdrojem skleníkového efektu je CO2, který je produkován především živými organismy při dýchání, sopkami a spalováním fosilních paliv. Dnes jeho v atmosféře přes 401 ppm, což je nejvíce za poslední 2 milióny let. Mnohonásobně více je ho nyní na planetě Venuši, kde  panuji doslova pekelné podmínky s teplotami okolo 500st.C.

Existují, ale i další skleníkové plyny, mnohem silnější než CO2. Je to především metan a oxid dusný, jejichž množství v atmosféře také v posledních desetiletích vzrostlo.

Možné prognózy klimatické změny

Ukažme si nyní na konkrétním příkladu svízelnost předpovědních modelů. Vše začíná zvýšením obsahu CO2 v atmosféře.  Důsledky mohou být dvojí. Může vzrůst životní aktivita rostlinné vegetace a obsah oxidu uhličitého snížit. Nebo může nastat opačný efekt, který spustí další děje.

Poměrně malé zvýšení průměrné teploty atmosféry způsobí zrychlení tání polárního ledu a zvýšení odparu vody. To povede k snížení odrazivosti Země, která je nejvyšší u ledu a sněhu a ke zvýšení množství vodní páry ve vzduchu, což se projeví dalším růstem průměrné teploty atmosféry. Nárůst teploty vyvolá tání permafrostu bohatého na metan. Metan v atmosféře dál prudce zvýší skleníkový efekt, který zase zpětně povede k dalšímu zrychlení výparů vody a uvolňování dalšího metanu ze Země…

Jaké mohou být důsledky těchto nelineárních zpětnovazebných dějů? Klíčovým důsledkem může být změna dosud relativně ustáleného pohybu vzdušných hmot a mořských proudů.

Může se stát, že v oblastech dosud relativně bohatých na srážky přestane pršet a tak se tyto oblasti změní v souš. Stovky miliónu lidí zde žijících ztratí zdroj obživy. Jedinou možností pro jejich přežití bude změna bydliště. Spustí se tak migrační vlny, proti kterým ty současné byly jen nepatrným odvarem. Migraci zesílí i stoupající hladiny moří, které učiní řadu přímořských oblastí neobyvatelnými.

Jiná místa s doposud klidným klimatem začnou bičovat monzunové deště a bouře obřích rozměrů. Povodně, které jsme zažili v roce 2002, se stanou každoroční záležitosti a budou působit značné hospodářské škody.

Evropa se paradoxně může v důsledku globálního oteplování dočasně i ochladit. Nelze vyloučit kolaps golfského proudu, který by způsobil ochlazení západní a severní Evropy v zimních měsících až o desítky stupňů a v našich šířkách i tuhé sibiřské mrazy až -40st.C., zatímco v létě by mohly být i plusové čtyřicítky.

Tato jednoduchá úvaha tedy vede k jasným závěrům. Katastrofické scénáře klimatické změny se nemusí naplnit, ale také se mohou naplnit mnohem rychleji, než čekáme. Může se tak stát pozvolna, ale také třeba během jediného roku, kdy dojde k překročení kritického bodu stability klimatického systému. Důsledky pro lidstvo jsou nabíledni.  

Proroctví o klimatické změně

Prognózy budoucnosti nejsou jen doménou exaktních vědců, ale také proroků a jasnovidců.

Mnohé jasnovidné proroctví se ukázaly jako mylné, jsou ale známé i předpovědi pozoruhodně přesné. Již před několika staletími proroci včetně Nostradama předpovídali na dnešní dobu rozvoj techniky, války, ničení přírody i změny počasí a podnebí.

Existují proroctví, podle kterých povedou změny, které nyní pozorujeme nejen ke vzniku nové duchovnější společnosti, ale i změně tváře Země. V Čechách bude subtropické klima s dostatkem srážek, které umožní například pěstování banánů. České hory také budou ležet na mořském pobřeží.

Mohlo by se to stát? I kdyby roztály všechny polární ledovce, stále by to bylo málo k tomu, aby se zvýšila hladina mořské vody tak, aby dotekla až k českým hranicím. Nicméně jsou geofyzikální mechanismy, které to způsobit mohou. Zemská kůra je velmi nestabilním útvarem. Za vhodných podmínek může jen relativně malý impuls vést k jejímu posunu. Může to být narušení rovnováhy sil po roztátí ledovcové čepičky, náraz asteroidu, blízký průlet komety s gravitačním účinkem na Zemi, či výbuch několika jaderných náloží na citlivém místě Země.

Vše naznačuje, že k těmto zásadním dějům došlo v minulosti Země několikrát a že k nim dochází pravidelně.

Precesní cyklus a klimatická změna

V druhém díle tohoto seriálu jsem zmínil význam precesního cyklu- Platónského roku trvajícího přibližně 25000 let, tvořeného čtyřmi érami: odstředivou, klidovou, ohnivou a dostředivou, střídajícími se přibližně po 6000 letech. V tomto cyklu jsou dva mezníky, kdy se střídají vibračně (vlivově) protichůdné éry. Je to tehdy, kdy se mění éra klidová v dobu ohnivou. A pak nyní kdy se mění doba dostředivá v odstředivou. Přerod dob vyvolává chaos, který se projevuje v lidském myšlení, společnosti i celé přírodě, včetně počasí a klimatu.

Pokusme se nyní vrátit zpět v čase do doby před 12000 lety, kdy byla na Zemi zlomová doba. Právě tehdy podle vyprávění Platóna se do vln Atlantiku ponořila Atlantida.  V této době ve střední Evropě náhle skončila doba ledová a roztály ledovce. A nakonec ve stejné době na jiných místech Země, dnešní Sibiři náhle umrzli mamuti ještě se zbytky nestrávené rostlinné stravy.

Půjdeme-li ještě dál do minulosti, objevíme série kataklyzmatických změn, kdy se skokově měnila tvář země, pozemské klima, vymírali staré rostlinné a živočišné druhy a vznikaly druhy nové. Obdobné děje bychom pozorovali i na sousedních planetách. Předpokládá se, že na Venuši a Marsu bylo v minulosti pro lidi mnohem příznivější klima, které umožňovalo existenci povrchové kapalné vody.

Závěr

Seriál o klimatických změnách se blíží ke svému konci. Chtěl jsem jej pojat z co nejširšího hlediska a poukázat na možné širší souvislosti klimatických změn. Přitom netvrdím, že mám patent na pravdu.

Jak bude vypadat klima za 10, 20, či 50 let s určitosti nevím. Je mi však jasné, že na jeho změnu má a bude mít zásadní vliv člověk, stejně jako to, že ke klimatickým změnám docházelo a docházet bude i mimo přičinění člověka.

Série článku je jen stručným úvodem k problematice. I když tuto sérii nyní končím, jistě se k tématu opět vrátím.

Zdroje:

J.Gleick: Chaos-vznik nové vědy

J. Zezulka: Bytí-životní filozofie

Gnosis9.net