Jarní putování na Říp

Tím čím je pro mohamedány Mekka, tím je pro Čechy Říp. Tato nevysoká hora již odpradávna lákala lidi nejen nádhernými výhledy na okolní krajinu, ale také silným duchovním vlivem, který do svého okolí vyzařuje. Jako na každém významném duchovním místě naší planety se zde člověk cítí jakoby lehčeji, může se snáze odpoutat od každodenních starostí a problémů a lépe si uvědomit nesmyslnost každého boje, stejně jako potřebu vzájemnosti v mezilidských vztazích, i ve vztazích s přírodou.

Říp navštěvuji pravidelně již 20 let. Vedle dvou letních výletů, kdy jsem na hoře pod širákem i nocoval jej navštěvuji vždy jeden konkrétní den. Je jím 30.březen. Není to den náhodný. Je to den otevřeného nebe, den který je v rytmu roku nejvhodnější pro duchovní aktivity směřující pro dobro celku. Na Říp nejezdím sám. Doprovázejí mně přátelé z celé republiky Každoročně se zde koná slib nových posluchačů Duchovní univerzity bytí. Dnes poprvé v době, kdy se univerzita stala součásti Společenství Josefa Zezulky, nově ministerstvem kultury zaregistrované náboženské společnosti čerpající z bohatého odkazu českého duchovního filozofa a léčitele Josefa Zezulky.

Má cesta na Říp vždy začíná nástupem do autobusu v časných ranních hodinách a pokračuje několika hodinovou cestou poměrně často doprovázenou i velmi špatným počasím. Tak tomu bylo i letos. Na Ostravsku, odkud jsem vyjížděl  pršelo a vál silný vítr. Hustý déšť nás zasáhl i při průjezdu Prahou před Řípem. I když jsem měl již jisté pochybnosti, tak nakonec se sluníčko přece jen ukázalo a i když dole na parkovišti pořádně foukalo- vítr vyvrátil i mobilní toalet, při stoupání na vrchol a na samotném vrcholu bylo již relativně příjemně. Nestalo se to v historii mého putování na Říp poprvé. Několikrát se mraky nad horou rozpustily, aby po odjezdu z Řípu se obloha opět zatáhla. Skeptici budou hovořit o náhodě. Já si však myslím, že vedle termodynamických zákonů je to i lidské myšlení a ladění k dobru či zlu, co může počasí pozitivně či negativně ovlivnit.

Po obřadu u rotundy, kterou kdysi nechal postavit ve 12.století český kníže Soběslav jsem tradičně navštívil všechny vyhlídky z Řípu a fotil. Větrné počasí způsobilo, že po mnoha letech nebyl opar a byla krásná viditelnost na okolní krajinu i vzdálené hory.

Po odjezdu z Řípu jsme zamířili do Prahy, kde v Biotronickém centru sociální pomoci byl další, již převážně kulturní program. Mimo jiné zazpívala krásné árie i světoznámá německá zpěvačka Maida Hundeling.

Po 17.hod jsme se já a mí přátelé z Ostravska začali vracet domů. Na D1 kousek za Prahou jsem na mostě ještě stačil zaregistrovat pár příznivců amerického konvoje s americkými vlajkami. Brzy poté se v sousedním pruhu rychle mihla část tak mnoho skloňované americké vojenské kolony mířící do Prahy. Přál bych těmto vojákům  mír. Aby snahy všech těch, kteří vedou svět do války neuspěli a oni sami si uvědomili nesmyslnost a hloupost svého počínání, ať jsou z té či oné strany.

Říp je opravdu krásné místo. Jeho návštěvu alespoň jednou za život doporučuji všem ať se již jedná o věřící hledající větší blízkost Boha, nebo ateisty hledající hezké místo v přírodě spojené i s dávnou historií naší země.