Spojené státy očekávají inauguraci prezidenta Bidena v historicky bezprecedentní situaci. Ve Washingtonu panuje výjimečný stav a ulice města jsou plné po zuby ozbrojených bezpečnostních sil.
Amerika je vnímána jako jedna z kolébek moderní demokracie. Jako první země na světě zavedla funkci voleného prezidenta. Fakticky ale USA byla a je plutokracii. Zemi ovládanou úzkou společenskou vrstvou, bohatou oligarchií. Na prezidenta sice formálně mohl kandidovat každý nositel amerického občanství po dosažení určitého věku, reálnou šanci na zvolení měl ale pouze ten, kdo získal obrovské množství peněz od bohatých sponzorů na volební kampaň.
Po mnohá desetiletí stáli ve volbách proti sobě kandidáti oligarchické elity bez ohledu na to, zda kandidoval za Demokraty, či Republikány. Výsledek volby nebyl pro zásadní směřování politiky důležitý, souboj kandidátů však vytvářel na veřejnosti zdání funkční demokracie. Skutečnou moc v USA měl v posledních desítkách let vždy "Deep State". Konglomerát finančníků, mediálních magnátů a zástupců bezpečnostních složek. Když se mu pokusil jeden z prezidentů v minulosti postavit, byl za dosud neobjasněných okolností zastřelen v Dallasu.
Když se v roce 2016 konaly v USA prezidentské volby, předpokládalo se, že proti sobě bude stát paní Clintonová a konvenční republikánský kandidát. Donald Trump byl považován za outsidera. Málo kdo věřil, že muž, který nebude mít přízeň hlavních médií může zvítězit. A přesto nakonec proti všem očekáváním, i předvolebním průzkumům, zvítězil někdo, kdo nehodlal ve své funkci prosazovat globalistickou agendu, jejíž součástí je postupná likvidace národních států, podpora imigrace a multikulturalismus.
Trump mnohá očekávání do něj vkládaná nesplnil. Například nedošlo k normalizaci vztahu s Ruskem. Přesto jeho oponenti ovládající stále většinu médií se v roce 2020 rozhodli neponechat nic náhodě a Trumpa se definitivně zbavit stůj co stůj. Korespondenční volba byla zpochybněna již před lety v Rakousku a vedla k opakování prezidentských voleb. K nesrovnalostem došlo i při volbách v USA. Příznivci Trumpa hovořili o mnoha podvodech a manipulacích s korespondenčními hlasy. Když však tým Trumpa podal k soudu stížnosti na průběh voleb, americké soudy žaloby zamítly hned na začátku z procedurálních důvodů, bez toho že by se zabývaly věcně obsahem konkrétních stížností. Podobně se zachoval i spíše konzervativně zaměřený Nejvyšší soud, který většinou hlasů zamítl stížnosti Texasu a několika dalších státu na výsledky voleb. Ukázalo se, že američtí soudci neměli dost odvahy za stávající situace v zemi, aby volební nesrovnalosti věcně zanalyzovali a oficiální výsledek volby zpochybnili.
Dne 6.1. došlo k v historii bezprecedentnímu vniknutí davu příznivců Trumpa do amerického Kongresu. I tato událost vyvolává otázky. Jak je možné, že došlo tak k zásadnímu zanedbání bezpečnostních opatření, když již mnoho dní bylo avizováno, že mezi demonstranty budou i ozbrojení lidé? Podle některých zdrojů mezi radikálními demonstranty byli spatřeni i členové Antify.
Nabízí se srovnání incidentu s požárem Říšského sněmu v roce 1933, po kterém nastala v Německu rychlá likvidace komunistické strany. Trumpovi poté, co některé televizní stanice stoply jeho projev byly zrušeny účty na všech sociálních sítích. Brzy poté byly ze sociálních sítí odstraněny i tisíce účtů jeho příznivců. Ti také na základě záznamů bezpečnostních kamer z Kapitolu začali být propouštěni ze zaměstnání. Zároveň byl zahájen i impeachment proti dosluhujícímu prezidentovi se zjevným cílem mu znemožnit kandidaturu v následném funkčním období. Mnozí republikánští poslanci a senátoři, kteří ještě před pár týdny přísahali věrnost Trumpovi, rychle převlékli kabáty a proti Trumpovi se postavili.
Vlna cenzurních zásahů byla tak velká, že vzbudila dokonce i obavy evropských mainstreamových politiků o svobodu slova v USA. Ukázalo se, že bohaté technologické firmy mají větší moc než volení představitelé, včetně prezidentů. Když se rozhodnou, mohou "zlikvidovat" jakéhokoliv politika, včetně prezidenta. A to není vše. Šéf Twiteru přiznal, že "čistka" bude pokračovat dál a půjde ještě do větší hloubky.
K inauguraci prezidenta Bidena dojde ve Washingtonu 20.1. ve 12 hod místního času. Zajímavý je astrologický rozbor tohoto časového okamžiku. Poukazuje na velké napětí, výbušnou situaci. Nacházíme se v době, kdy je obtížné poznat kde je pravda a co je fake. Kdo skutečně drží otěže moci a kdo je jen loutkou v rukou mocných. Jsme svědky transformace, radikální změny kterou však ve skutečnosti neřídí přání a očekávání konkrétních lidí, i kdyby byli sebemocnější.
Spojené státy vcházejí do nového období historie ve kterém předstíraná hra na demokracii skončila. Skutečná svoboda v USA však nebyla již v dávno, například v důsledku existence do extrému zacházející politické korektnosti. A tak již před několika měsíci byl z univerzity vyhozen profesor, který veřejně prohlásil po antirasistických demonstracích, že nejen na černošských, ale na všech životech záleží. Přesto věřím, že lid této země se ze všeho poučí a krizi nakonec za jiných celosvětových podmínek zdárně překoná.
Na závěr bych rád připomněl, že svět není černobílý. Černobílý nebyl Trump. A černobílí nejsou ani Biden a jeho vlivná víceprezidentka.
