Vládní koalici se včera 2.2.2022 v čase 22:02 se vládní koalici podařilo přes dlouhé obstrukce poslanců z SPD v Poslanecké sněmovně protlačit novelu pandemického zákona. Přesto oponenti zákona nemusí být zcela zklamání.
Ve stejný den totiž vláda svým usnesením zrušila povinnost prokazování se covidovými certifikáty v restauracích a de facto s platností od 9.2. tím oficiálně zrušila z velké části systém covidového apartheidu, který v minulém roce zavedla Babišova vláda, ač pro to neexistovaly ani medicinské důvody (covid mohou šířit i plně naočkování).
Před nadměrným optimismem bych však přece jen varoval. K rozhodnutí vlády došlo jen několik hodin poté, co danou právní normu zrušil Nejvyšší správní soud jako protizákonnou a protiústavní. Bezprostřední reakce ministra zdravotnictví Válka na rozhodnutí soudu, poukazuje na to, čím je novela pandemického zákona nebezpečná:
"Kdyby již platila novela pandemického zákona, toto opatření by bylo nenapadnutelné. "
V demokratickém právním systému jsou obranné mechanismy, jak bránit prosazování nezákonnosti. Když vláda přijme rozhodnutí, které je v rozporu se stávajícím právním systémem a listinou práv a svobod, je tu nezávislá moc soudní, která může dané rozhodnutí zrušit, jak tomu v době covidu došlo již mnohokrát.
Jedním z cílů novely pandemického zákona bylo tomuto soudnímu přezkumu zabránit a pod záminkou boje s pandemií zde zavést legálně systém, který umožní omezovat základní lidské svobody a například zavádět diskriminaci nenaočkovaných. Pandemický zákon se tak v krajním případě může stát obdobou zmocňovacího zákona přijatého v Německu roku 1933, který Hitlerovi umožnil nastolení nacistické diktatury.
Proto má dál smysl se proti pandemickému zákonu stavět a upozorňovat na jeho možné riziko v době kdy nás zasáhne další pravděpodobná vlna epidemie. Myslím, že v této věci pochvalu zaslouží poslanci z řad SPD, ale i senátorka Dernerová (STAN), zdravotní expert Pirátů Dostál, či poslanec za ANO Nacher. Pochvalu zaslouží většina slušných demonstrantů, kteří stáli v chladu v blízkosti parlamentu. A pochvalu zaslouží i řada právníku a aktivistů z řad lékařů ( Pirk, Pollert, Peková, Hnízdil, Šinkora...), právníků (Rajchl, Koudelka...), občanského vůdce zpěváka Landy a mnoha dalších kteří v této situaci přispěli k probuzeni části občanské společnosti.
Proti nim stojí a vystupují covidisté. Z velké části jsou to lidé ztížení strachem, kteří pro pofiderní pocit většího bezpečí jsou ochotni dobrovolně se hodiny dusit v respirátorech a obětovat i mnohé své občanské svobody. Dále jsou zde ti, kterým zkrátka dělá dobře, že mohou být lidmi první kategorie a že se jím dostává něčeho, co je mnohým jiným odepřeno. A jsou tu bezesporu i ti, kteří v dobré víře uvěřili, že přijímaná diskriminační opatření byla ve veřejném zájmu a snížila počty lidských obětí. Těm bych vzkázal, že by svůj názor měli přece jen promyslet. Očkování způsobuje statisticky menší nikoliv nulové riziko těžkého průběhu nemoci a tím i smrti. Na straně druhé jsou zde však rizika vakcín, které také mohou vést k poškození organismu a někdy i smrti. Proto nutit lidi k očkování přímým násilím (povinné očkování) či nepřímým násilím (diskriminace neočkovaných) je zlo. Každý musí zvážit rizika obou a dobrovolně se rozhodnout.
