Duben roku 2024 se pomalu blíží ke svému konci a mně napadlo zamyslet se nad tím, co se v tomto období ve světě a v našich luhách a hájích stalo.
První duben, apríl byl ve znamení vrcholu velikonoc. Počasí bylo hezké, obloha však byla zakalena údajným pískem ze Sahary. Slovo údajným píši záměrně. Byly totiž provedeny chemické rozbory tohoto písku zachyceného na autech. A ty prý ukázaly mnohonásobné překročení koncentrace některých prvků ve srovnání s typickým pískem saharským. Objevují se tak názory, že opět jde o staré známé chemitralis, na straně druhé je zde i problém s obrovským množstvím této hmoty, kterou by bylo nutné rozprášit do ovzduší.
Počasí vůbec si s námi v dubnu pohrávalo. 7.dubna byla zaznamenána v Českých Budějovicích teplota 30,90C. Dosud byla poprvé třicítka u nás překonána poprve 17.4.1934. Na jihu Francie ve stejný den teplota přesahovala 340C. Uplynulo pár dní a do Čech a střední Evropy pronikl studený vzduch ze severu. České hory zasypaly přívaly sněhu, do nížin pak na některých místech i docela silné noční a ranní mrazy. Po teplotních rekordech plusových dorazily v dubnu i ty minusové. Ve stejnou dobu extrémní deště zasáhly pouštní SAE a Omán. Mohutným záplavám čelilo i Rusko a jižní Čína. Je vidět, že klima se opravdu velmi rychle mění a přechází do chaotické fáze, kdy i malé změny (efekt motýlího křídla) mívají zásadní dopady a vývoj počasí z dlouhodobějšího hlediska se stává nepredikovatelný.
Počasí zasáhlo i do návštěvy premiéra Fialy ve Washingtonu. Když 12.3.1999 byla ČR a další státy oficiálně přijímány do NATO, v okolí místa kde byly podepisovány příslušné dokumenty zuřila sněhová bouře. Když 15.4.2024 přijížděl Fiala do Bílého domu, aby se setkal s prezidentem Bidenem, nad místem setkání se sputil prudký déšť a padaly kroupy. Nicméně lze předpokládat, že jednání Fialy s Bidenem nebylo to hlavní, k čemu při návštěvě USA došlo. Mnohem důležitější bylo jistě jednání Fialy za zavřenými dveřmi v centále CIA.
1.4. 2024 zaútočil Izrael na velvyslanectví Iránu v syrském Damašku a zabil tam několik generálu. Izraelští stratégové, kteří tento útok naplánovali jistě věděli, že pokud si bude chtít Irán zachovat svou čest, musí odpovědět. Začaly se tak objevovat spekulace o dvojí možné motivaci izraelského útoku v Damašku. V konfrontaci s Iránem mohl Netanyahu vidět vítaný způsob jak odvést pozornost od katastrofické situace v Gaze a dalších vniřních problémů izraelské politiky (k tomu skutečně došlo). Můžou zde ale být i snahy některých kruhů vyvolat otevřenou válku s Iránem, jako dlouhodobě největšího konkurenčnív protivníka Izraele v regionu. I díky tomu že USA se v této chvíli postavila ostře proti a Irán se chová velmi opatrně, zatím k spuštění velké blízkovýchodní války nedošlo. Ve hře je mnoho a podle řady proroctví právě blízkovýchodní konflikt má být spouštěčem třetí světové války mezi velmocemi.
Ta již v méně otevřené, zástupné podobě probíhá na Ukrajině, kde již přes dva roky spolu bojují Rusko a kolektivní Západ o kontrolu nad tímto, z hlediska světové geopolitiky nesmírně důležitým strategickým územím. V dubnu poměrně překvapivě část amerických Republikánů změnila v Kongresu svůj názor a i když nebyly schváleny peníze na obranu proti přísunu imigrantů z jihu, hlasovali pro další finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Je však velkou otázkou zda to bude pro vítězství na bojišti stačit, zvláště za situace kdy zkrátka Ukrajina nemá dost bojechtivých a bojeschopných lidských zdrojů. Objevují se tak spekulace, že by jedním z témat tajných neveřejných schůzí dnešní doby byla právě otázka přímého zapojení vojáků ze Západu na Ukrajině, zatím ještě v nebojových misích, např při střežení hranic Ukrajiny a Běloruska.
