Cestování červí dírou

Existuje-li časoprostorové kontinuum, pak díky platnosti zákona dvojnosti musí ve vesmíru existovat i jeho protipól. Tedy narušení přirozeného toku času a prostoru. 

Moderní věda tento jev poprvé teoreticky popsala v roce 1935. Byl nazván Einstein- Roseho mosty a vyplynul z rovnic obecné teorie relativity. Až později se vžilo označení „červí díry“, jako zkratky mezi různými místy v rámci jednoho vesmíru, mezi různými vesmíry a mezi různými časy jednoho vesmíru vedoucí skrz vyšší čtvrtý rozměr.

I když téma červích děr spadá spíše do sci-fi literatury, těší se i intenzivnímu vědeckému výzkumu. Je téměř neznámo, že se v roce 2016 podařilo laboratorně vyrobit a pomocí magnetického pole stabilizovat první červí díry umožňující přenos elektromagnetického impulsu. 

Stále předmětem diskuzí je tzv. Filadelfský experiment, ke kterému údajně došlo v roce 1943. Vlivem silného elektromagnetického pole určité frekvence nastalo  narušení časoprostoru  a teleportaci americké vojenské lodi i s posádkou do 320 km vzdáleného Norfolku ve Virginii. Po určitém čase se loď opět objevila zpět v přístavu ve Filadelfii s tragickými důsledky pro velkou část posádky. 

Vedle uměle vyráběných červích děr, zajisté existují i červí díry přirozené. Na naší planetě se s nimi můžeme setkat zvláště v některých místech spojených s geofyzikálními anomáliemi, jako je bermudský trojúhelník v Atlantiku či ďábelský trojúhelník v Pacifiku. Jsou zde mimo jiné pravděpodobnou příčinou občasného mizení lodí, letadel a lidí.

 V mikrosvětě mohou být červí díry příčinou tunelového jevu. Fenoménu, kdy mikročástice hmoty se najednou objeví na jiném místě prostoru, případně času. Nabízí se tak možnost sjednocení obecné relativity a kvantové mechaniky. Řadu kvantových jevů je možno vysvětlit zakřivením a celkovým narušením časoprostoru na úrovni mikrosvěta.

Nejkontroverznějším jevem spojeným s červí dírou je cestování v čase. Vyvolává otázku, co se stane, když při výletu do minulosti změníme dějiny. Třeba zabijeme své rodiče a pak se nenarodíme. Odpověď spočívá v tom, že existuje více variant osudu. Náš výlet do minulosti tedy skončí v jiné osudové rovině, ve které my se vůbec nenarodíme. Naše osudová rovina, v které nyní žijeme, tak nebude nijak změněna.

Archeologové nacházejí překvapivě nejen ve čtvrtohorních, ale i třetihorních, druhohorních, prvohorních a dokonce až starohorních usazeninách stopy lidské přítomnosti, jako jsou rozšlápnutí trilobiti či plastové láhve uvězněné uprostřed ložiska černého uhlí. Jedno z vysvětlení nálezů jsou i spontánní či řícené cesty lidí v čase. 

Zdroje:

Petr Kulhánek : Červí díry skutečně existují jako stroje času  (http://www.aldebaran.cz/bulletin/2017_12_apr.php)

Filadelfský experiment

Nálezy, které by neměly existovat