Před několika dny skupina vandalů poškodila sochu bývalého britského premiéra Churchilla nápisem, ve kterém ho prohlásila za rasistu.
Když si vyhledáme pár Churchillových výroků, pak z definice rasismu jako ideologie hlásící nadřazenost jedné rasy nad druhou, tak bezesporu rasistou byl. Uveďme zde jen pár citátu, které by si dnes ani ten nejpravicovější „extrémista“ veřejně nedovolil vyslovit.
V roce 1937 pronesl o Indiánech a původních obyvatelích Austrálie tato slova:
„Jednoduše byli nahrazeni silnější, vyspělejší a moudřejší rasou“
Ještě dříve v roce 1919 prohlásil o přístupu k odbojným Afgáncům a Kurdům:
„Nechápu, proč se kolem toho nadělá tolik povyku. Na necivilizované kmeny silně doporučují jedovatý plyn“
Položme si nyní otázku. Vyplývá z těchto výroků fakt, že Churchill byl zloduchem první třídy? Jistě že ne. Byl to jen člověk své doby. Rasismus získal nálepku zrůdné ideologie až posledních několik desetiletí. V minulých stoletích byl ve vyspělé evropské společnosti kritik rasismu považován asi za podobného exota, jako dnes ještě často společnost vnímá vegetariány: kritiky vraždění zvířat vnímaných většinovou populaci za méně cenné živé bytosti bez práva na život a slušné zacházení o čemž svědčí všeobecná tolerance společnosti vůči existenci zvířecích velkochovů s příšernými životními podmínkami.
Zhanobení sochy Churchilla považuji proto za akt nekulturnosti. Navzdory tomu, že měl vedle rasistických názorů řadu dalších neřestí jako přílišnou zálibu v alkoholu, rozhodujícím způsobem se zasloužil o porážku nacismu a Hitlera.
Za úplně stejný akt nekulturnosti ale považuji i odstranění sochy Koněva. I on byl jistě velmi kontroverzní osobnosti s řadou stinných stránek, nicméně i on nese významný historický podíl na porážce nacismu, za což se mu dostalo i vysokého britského vyznamenání.
