Finanční krize je krizí finančních institucí a produktů

Je to dáno tím, že od doby odtržení hodnoty peněz od zlata, žijeme ve světě virtuálních peněz, které se množí, aniž by vznikali jakékoliv hodnoty.    

Způsob výroby peněz na finančních trzích je to totiž jednoduší, než je tisknout, pokud máte burzu (za komoušů nebyla). Funguje to následovně firma jenž má hodnotu (majetek) pár korun, vstoupí na burzu. Tam se akcie prodají, za chvíli firma ohlásí, že objevila naleziště ropy, či vymyslela věc jenž změní svět. Aniž by to byla pravda cena akcií vyletí mnohonásobně nahoru. A majitel akcií si půjčí od banky a ručí těmito (bezcenými) akciemi. Za kapitál si koupí dluhopisy. Pokud nejsou dluhopisy splaceny zůstanou bankám jen prázdná konta, záruka nemá totiž téměř žádnou hodnotu. A je jedno jestli banka na koupi dluhopisů půjčila nebo si je sama koupila.

Tímto způsobem se pohybují v ekonomice peníze, které tam nemají co dělat a způsobují tzv. bubliny na trzích (hypotéční bublina) a teď je tu bublina dluhopisů. Všichni vědí, že vydavatel je nemůže nikdy splatit a nemohou je splatit ani ti ostatní, protože hodnota hluhů je větší, než hodnota toho co tu lze vyprodukovat. A tak to nelze řešit jinak, než si zase půjčit vyrtuání peníze a tvářit se, že je vše v pořádku.

To, že žijeme ve světě virtualních hodnot je vidět na každém kroku. Každý asi ví, jaký rozdíl je mezi značkovou televizí a kvalitní, no jistě v ceně. To je možné jen v systému nadbytku peněz.

Jedinou opravdovou možností jak se očistit, je odchod těchto virtuálních peněz z oběhu. Tato očista přijde, ať chceme nebo ne. Buď politici umožní krach Řecka  a ostatních, čím se finanční trhy očistí nebo nás za čas sežere inflace.

Co z toho plyne. Kupte si zlato, dům či jinou věc co se nekazí a i po ztrátě 70 procent hodnoty vám zůstane, , protože i hromada hnoje bude mít větší hodnotu než dluhupisy a jiné na finanční produkty.