Navštívil jsem s chotí Chorvatsko (tehdy ještě Jugoslavii) v roce 1965. Tehdy to byl vlastně ještě 'Západ' a tak bylo mnoho vyřizování všelijakých papírů atd. tehdy to byla chudá země, tuším, že jsem o tom psal blog. Na ulicích spousty žebráků, jeden mladík mně tam skoro svléknul z mojí košle, soukromě šité. Staříci sedící na chodníku, na kusu novin nějaké maso, které lačně oblétávaly stovky much. Staré babky s oslíky, kteří nesli pár rajčat, také na prodej. Lidé milí, přátelští, na plážích jsme se polévali čerstvým olivovým olejem, abychom se nespálili, nevědouce, že ten olej pracoval jako lupa. Byli jsme za odpoledne samý puchejř. Výborné a levné červené, které nalévali přímo ze sudů v 'v podrumech' chutné 'Jagněče', italská zmrzlina a čerstvý žitný chléb. A tak chutné broskve jako v Chorvatsku jsem nikdy před tím ani poté už nejedl.

PJ jsou asi velmi krásná, btw. v tomto životě je už nestihnu, ale pamatuji si je z filmového plátna, kde jsem je jako prťavec hltal při sledování dílů Vinetoua a Old Shatterhanda.

Akorát jsem si tenkrát říkal, jak je ta Amerika indiánů krásná.

Omlouvám se všem, kdo narazili na tuto kapitolu v jakémsi "rozsypaném stavu" a bez fotek. Šlo o nějaký technický problém, který neumím zcela vysvětlit a který nastal zároveň s uložením po drobné opravě. Už by to mělo být v pořádku.