Již 28. dubna a 14. října 2011 jsem ve svých článcích podpořil zavedení institutu tzv. konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě, které ve stručnosti znamená, že pro odvolání vlády musí být současně připraveno jméno nového premiéra, který získá většinu hlasů v Poslanecké sněmovně.
Omezilo by se tak „inflační“ využívání institutu vyjádření nedůvěry vládě, kdy v ČR je současně možné vyjádřit nedůvěru vládě, aniž by současně byla většina hlasů pro novou vládu resp. nového premiéra. Čeští politici by nemohli mít jen krok A - „bořit“ vládu (odvolat současnou vládu), ale také krok B - vládu „znovu stavět“ (novou vládu resp. nového premiéra s většinovou podporou ve sněmovně). Např. krok A udělal v roce 2009 tehdejší šéf socdem Paroubek, když svrhl Topolánkovu vládu. Neměl krok B – většinu hlasů ve Sněmovně pro novou vládu.
Proto kontinuálně podporuji krok vlády ČR, která přistoupila k projednávání návrhu zákona, který by zavedl institut tzv. konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě. Naopak s úsměvem jsem vyslechl reakci opozičního šéfa B. Sobotky, který nepodpořil tento vládní návrh a dodal, že by se vláda měla věnovat projednávání důležitějších věcí…
Opět tak ukázal, že nepodpoří ani návrh, který se pozitivně osvědčil v jiných evropských státech. Česká levice tak stále čeká na lídra typu německého exkancléře Helmuta Schmidta…Nepopulistického a zodpovědného.
