Vlaková

To cestování není vždy jednoduché a je třeba se připravit na řešení různých problémů.........

VLAKOVÁ

Využil jsem včera služeb, motorového vlaku

nečekaně, narazil jsem, na nenechavou straku.

Při četbě knihy „ Co ty na to Karle Kryle“

přicházím o šrajtofli a dioptrické brýle.

Jak mě upozornil, spolucestující Jeník

byl to typ vlaku, známý pod názvem skleník.

Jelikož jsem důchodce a mám spoustu času

chci do této události, vnésti trochu jasu.

Nacpal jsem se do kanceláře, přednosty stanice

z mého vyprávění ranila ho, mozková mrtvice.

Policie neprojevila, ani trochu snahy

rozhodnu se, hnát to, na ČD do Prahy.

V budově ředitelství, je ticho jako v hrobě

zřejmě jsem tam dorazil, po pracovní době.

Inženýra Žaluda, nemohl jsem nalézt

před mým řevem, musel, asi někam zalézt.

Na chodbě potkávám, pouze odboráře Duška

u opasku na provázku, visela mu tužka.

Radši jsem ho nepozdravil, sprostý byl jak kanál

opřený byl zády o zeď, chránil si svůj anál.

Vůbec nic jsem nevyřídil, večer jedu domů

celou cestu nadávám jim, do nádražáckých hromů.

Vlak má zpoždění, jenom hodinu

alespoň brzy uvidím, svoji rodinu.