Výchova k válce

Plynové masky, pláštěnky a igelitové pytlíky na končetiny se vrací. Ač v porevolučně líbivějším balení, obsahem zůstává branná výchova beze zbytku totalitní propagandou. Povinná výuka jednoho náboženství by nám prý vadila. Rozdíl?

Víte, že každé dítě je povinno stát se občanem, který bude zajišťovat obranu státu? I to vaše? A že je samozřejmě potřeba ho na to připravit? "K vlajce hleď!" Poté, co byla po revoluci branná výchova zrušena, se nám dnes s ještě větší parádou vrací. Stala se opět součástí povinného vzdělávání. Na přípravě metodických materiálů, na jejichž základě na školách dochází k naplňování příslušných výstupů rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ (RVP), naše drahé ministerstvo spolupracuje s Českou zbrojovkou. Proč ne. A stát nám, prostřednictvím jednoho ze svých vyslanců, vzkazuje, že se nám to jako rodičům může a nemusí líbit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Řka: “Rodiče nemají žádné právo zasahovat do výchovy,” bezelstně rozkrývá pravou podstatu. Vadí/nevadí?

Shlédla jsem, přátelé, Český žurnál, Výchovu k válce. Dle mého velmi dobře natočený autorský dokument v režii A. Komrzýové, který vám všem doporučuji.

Jak dokument ukazuje, i zde nastupuje všemi dnes tak adorovaná škola hrou. Jak jinak. Moderní doba. POKOS (že by “pokos, koho ti řeknou”?), aneb Prezentace Armády ČR na školách, běží pod heslem Dobře zastřelený protivník je dobrý protivník. Tento nábor budoucích vojáků vypadá tak, že jsou děti nahnány ideálně do tělocvičny, kde se - chtě nechtě - za doprovodu hlasitě reprodukované hudby z akčních filmů, seznámí s hrdinským posláním vojáků. Proběhne prezentace nejrůznějších typů zbraní, nácvik hodu granátem i střelba z laserové zbraně. Je zařazeno též seznámení s pomůckami protichemické ochrany. Za předvedený výkon jsou děti blahosklonně se tvářícími vojáky (a vojačkami) odměňovány klíčenkami ve tvaru granátu. Mám neodbytný pocit, že propaganda před rokem 1989 se tímto, ex post, stává pouhým slabým čajíčkem.

A nebojte, s náborem zvaným Army den se potkáte i v nákupních centrech: “Zatímco mamina může zašopovat, dítko odešle k armádnímu stánku." A je to. Stropnický radostně kvituje, že zájem je obrovský a vyráží na poradu s Valachovou, jak všeho ještě lépe a více. “Co z vás udělalo chlapa na vojně?” ptají se (slušně poslušně vychovaného - samozřejmě) pána, který před armádním stánkem žehrá na dnešní příšernou mladou generaci. “Naučili mě poslouchat a hodnoty," říká a odchází na pivo. I mluvčí POKOSu bilancuje svou vzdělávací akci jako velmi efektivní, neboť prý z každého školního kolektivu se po prezentaci přijde předpřihlásit do armády alespoň třetina žáků.

A ještě jedna důležitá informace pro dokreslení: Praha v současné době projektuje tři masové hroby. Takže cajk, řekla bych. Dokument tím začíná, já končím: “Kdo chce mír, chystá válku.”, protože to dává smysl.

Přihlaste se, kdo si stále ještě myslíte, že záměry mocných jsou vystavěny na jejich humanistických úmyslech. Kdo stále věříte proklamacím typu Zachráníme lidi od neštěstí a chudoby tím, že je naženeme (co nejdříve) do škol. Kdo opravdu neochvějně věříte, že jediným skutečným důvodem povinného vzdělávání dětí není jejich indoktrinace?

Děti jsou na školách, ze kterých není úniku, strašeny nepřítelem a verbovány do armády. Rodiče při této modelaci svých dětí v “řádné” občany nemají žádné právo zasahovat do výchovy. Zástupci organizací, “usilující o podporu a ochranu progresivních změn ve vzdělávání”, se v tuto chvíli zaobírají pouze tím, jak a čím brannou výchovu pro zjemňující efekt doplnit. A já mám dojem zlého snu.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10408111009-cesky-zurnal/215562262600001-vychova-k-valce