Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Opravdu jsem tak divná?

Už jako malá jsem si potřebovala dělat věci po svém. Cítit svobodu pohybu i myšlení. A jako intuitivnímu a hypersenzitivnímu introvertovi mi prostě klasické školství nikdy nemohlo vyhovovat.

Za školou jsem byla poprvé už někdy ve třetí třídě. Tenkrát jsem tomu pnutí být hodně jen sama se sebou nerozuměla, ale ta potřeba se rozhodně rovnala základním lidským potřebám, jako je spánek, jídlo, nebo teplo. Procházela jsem se sama Prahou. Hrála si.Milovala být sama doma. Četla si. Malého prince, Agathu Christie, nebo Šrámka. Později hodně filosofie. Mnoho knih jsem, naštěstí, přečetla předtím, než se ve škole staly povinnou četbou. Poslouchala máminy desky. Édith Piaf a Evu Olmerovou. Nebo, kromě třeba Hurvínka, i Osvobozené divadlo Voskovce s Wericha. Ráda jsem uklízela, pokud to nebylo někým nařízeno, protože to zkrátka přinášelo uspokojení. Zkoušela si vařit, kombinovat chutě jídel. A hodně času jsem trávila prostým přemítáním o podstatě a smyslu života. Zaznamenávala jsem si svoje myšlenky na papír. Nebo zkoušela psát povídky. A taky jen tak ležela na obřím koberci v obýváku a nedělala nic. Jen byla. Meditovala, chcete-li.

Nemám a nikdy jsem neměla ráda kolektivní aktivity typu vybíjená, nebo hra na filmy. Nejsem člověk, libující si ve znalostech přesných dat, terminologií a definic. Můj způsob je přicházející informace přímo a efektivně abstrahovat. Jedině tak je mohu totiž následně smysluplně využívat dál. Nechápu, proč bych měla přejímat a osvojovat si způsoby někoho jiného, když jsou mi cizí, nikam mne neposouvají a ty moje vlastní mi fungují daleko líp. Taky jsem snad nikdy v životě nepocítila vnitřní potřebu nabyté vědomosti odprezentovávat cizím lidem, pokud to bylo jednoúčelové a nebyly pro to další rozumné důvody. Mám dar nekonvenčního myšlení. A neschopnost slepě následovat uměle nastolené autority.

A víte co? Mám se ráda a odmítla jsem si to nechat vzít. Mluvit o svých silných stránkách nepovažuji za smradlavou sebechválu, či nedostatek pokory. Znát, mít rád a využívat své silné stránky pokládám za správnou cestu k sobě i druhým. Dospěla jsem k poznání, že každý člověk je jedinečný a uniformita jedině nabourává celistvost a spokojenost člověka. A já mám ráda lidi. A jejich jinakosti. Pestrobarevnost. Život.

Ve škole jsem byla mezi dětmi respektovaný solitér, spíš vůdčí typ. Žádné problémy v kolektivu. Měla jsem pár dobrých kamarádů. Víc mezi kluky. Vyhovovala mi jejich přímočarost. Ani pochytat učivo mi nedělalo problém. Ale taky mi téměř ze sta procent v daném kontextu nedávalo smysl, takže jsem tento způsob “vzdělávání” často bojkotovala. Proti učitelům jsem začala revoltovat hodně záhy. Kladla jim doplňující otázky, na které jsem nedostávala smysluplné odpovědi, dovolovala si nesouhlasit s jejich častým zjednodušováním a překrucováním faktů, ptala se po smyslu jednotlivých vyžadovaných činností, kladla odpor při jejich výkonu. Vadily mi jejich zúžené obzory, nedostatek empatie a často i inteligence, téměř žádný respekt k druhým. Nenáviděla jsem ponižování, byť skryté, kterého je školství plné po okraj. Prošla jsem si hodně náročnou pubertou. Měla i trojky z chování a pro všechny zúčastněné bylo v důsledku úlevou, když má povinnost školní docházky skončila.

Šla jsem záměrně na co nejhorší učňák, abych své utrpení urychlila na maximum. Ještě v jeho průběhu jsem si našla dobře placené brigády a ve svých sedmnácti už byla v podstatě soběstačná. A teprve potom přišla úleva. A zklidnění. Odstěhovala jsem se z domova. Pracovala. Rozhodovala si sama o svém čase, prostoru, těle, myšlení a životě. Ustalo mé divoké období (a vrátit se k jakémukoli studiu mi trvalo dalších dvacet let - tak dlouhou dobu jsem totiž potřebovala na vzpamatování se z toho, co mi škola dala a vzala).

Celé jsem to pro sebe zakončila myšlenkou, že až já budu mít děti a ty dorostou do školních let, bude svět a s ními školy, samozřejmě, vypadat úplně jinak.Že tenhle státní teror se jich už týkat nebude. Že nebudou muset dennodenně čelit zmaru a všelijak nešťastným a pokrouceným lidem, kterým je člověk vydán napospas jen proto, že si  vychodili diplom. Že to dlouhodobě není možné.Naivní optimista, říkám si dnes.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Anna Třešňáková | neděle 18.6.2017 9:00 | karma článku: 13,86 | přečteno: 604x
  • Další články autora

Anna Třešňáková

Diagnóza: učitelka

Pohádka nepohádka o dvou holčičkách, z nichž jedna přesně věděla, čím chce být, až bude velká. Učitelkou (ty vole) na základní škole, samozřejmě. P.S. Podoba se skutečnými událostmi a postavami není vůbec čistě náhodná.

9.7.2017 v 7:00 | Karma: 21,66 | Přečteno: 2433x | Diskuse| Společnost

Anna Třešňáková

Mým drahým přeslazeným

„Hlavně na všem hledej to pozitivní! Neříkej nepříjemné věci (to se na veřejnosti nedělá, fuj, Ukaž všem, jak jsi nekonfliktní)!..."

2.7.2017 v 8:00 | Karma: 17,20 | Přečteno: 792x | Diskuse| Společnost

Anna Třešňáková

Pohádka o tom, kterak czech made školství zachránilo jedno dítě před sociálním vyloučením

Za devatero horami a devatero řekami, v jednom podivuhodném království, stála Škola, která dávala všem dětem šanci na lepší život. Byla to kouzelná škola. Zachraňovala životy. A proto byla povinná.

12.6.2017 v 8:00 | Karma: 16,87 | Přečteno: 859x | Diskuse| Společnost

Anna Třešňáková

Základní znalosti, nebo život!

Je to pořád dokola: "Každý člověk by měl získat takový ten obecný přehled!" - rozuměj Škola je nezbytná....

9.6.2017 v 8:30 | Karma: 12,51 | Přečteno: 474x | Diskuse| Společnost

Anna Třešňáková

Zákeřná laskavost

Vyprávění o tom, kterak nucené školství ke vzdělávání lidi nepřivede, ani když mu navlečeme patery nový sluníčkový šaty.

4.6.2017 v 8:00 | Karma: 28,15 | Přečteno: 4254x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Srovnání průzkumů: Lidovcům umřeli voliči, Konečná v eurovolbách sráží ANO

19. května 2024  19:34

Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...

V Česku mizí vesnické obchody. Změní trend chytré prodejny bez prodavaček?

27. května 2024

Premium Za poslední čtyři roky zmizelo téměř čtyři sta vesnických obchodů. Jejich aktuální počet je 11 701,...

Radši Okamura než Fiala, říká Konečná a hájí, proč schovala KSČM do koalice

27. května 2024

„Když se mě zeptáte, jestli Fiala, nebo Babiš, tak prostě Babiš,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz...

Nejen Batman zklamal, Bulhaři znovu volí. Hledají mesiáše, tvrdí analytici

27. května 2024

Premium Bulhaři chodí k volbám každou chvíli a pořád žádný výsledek. Na začátku června se v Bulharsku budou...

Hoši, děkujem! Jsme nesmírně hrdí! Pavel a další politici gratulují hokejistům

26. května 2024  23:51

K vítězství českého týmu na mistrovství světa v hokeji gratulují na sociálních sítích také čeští...

  • Počet článků 11
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1155x
Jsem zastáncem svobody. Toť vše. Nerada vyplňuji kolonky typu Kdo jste, kým jste a proč jste tím, kým jste. Pracuji pro spolek SvobodaUčení.cz - pokud na nějaké roli přeci jen trváte.

Seznam rubrik