"Kojící maminky demonstrovaly v bance...

... ale děti neměly asi zrovna hlad, tudíž šlo spíše o demonstrativní akt." No, tak tohle mě opravdu rozesmálo.

Ale jinak... nakrmení jednoho děcka rozdělilo národ na dva nesmiřitelné tábory a já si připadám trochu jako v Kocourkově. Pokolikáté už. Co tak nějaký zlatý střed, tedy trochu ohleduplnosti k maminkám, ale zároveň také ohleduplnosti maminek? Vždyť svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého... 

Samozřejmě, že je správné, když maminky kojí, a když kojí co nejdéle. Ale dle mého názoru je to činnost natolik intimní, že si neumím představit, jak sedím v bance (nebo kdekoli jinde na veřejnosti) a kojím. Ne, prostě NE! Pamatuji si, že jediné veřejné místo, na kterém jsem kdy kojila, byla přecpaná čekárna u dětského lékaře, kde se čekání protáhlo a s několikatýdenním miminem jsem jinou možnost neměla. Ani tam jsem se ale necítila příjemně. Dítě potřebuje ke krmení klid, určité hygienické podmínky... a to kdekoli na veřejnosti prostě maminka nemůže zajistit.

Mému synovi je 27 let. Opravdu si nevzpomínám, že by se v době, kdy byl miminko, řešil nějaký podobný "incident" Na veřejnosti se prostě nekojilo a maminky byly schopny si denní činnost zorganizovat tak, aby děti krmily doma, v klidu, v čistotě. A děti z toho evidentně žádnou psychickou újmu neutrpěly...

Jak bude zastáncům oné matky z banky příjemné, až příště ona nebo některá další děcko položí na lavičku a vybalí je z pokálené plenky? A začne se ohánět právy dítěte, Ústavou a kdoví čím ještě. A co když ji něco podobného napadne například v restauraci? Také se jí budete zastávat a házet špínu na toho, kdo ji vykáže?

U onoho incidentu jsem nebyla, nemohu se tedy vyjádřit k tomu, nakolik byl zásah ochranky adekvátní. Možná se to dalo řešit slušněji, těžko říct. Všechny zprávy, které jsem četla, hovoří o nevhodném jednání ochranky, nikoli o tom, jak se chovala ta paní. Snad jen tolik - roční dítě přece mohla nakrmit jinak, než mateřským mlékem, a nakojit ho mohla až později, doma, v soukromí. Mnoho dnešních maminek si patrně myslí - Já jsem matka a kdo je víc - a chovají se někdy až bezohledně. Viz kočárky v obchodech s úzkými uličkami, viz řvoucí děti vychovávané tzv. americkou výchovou. Schválně píšu takzvanou. Skutečná americká výchova je úplně něco jiného, než se mnoho českých rodičů domnívá, a z jejich dětí tak místo silných a SLUŠNÝCH jedinců rostou rozcapení spratkové, zvyklí si všechno vyřvat a vydupat. 

Samozřejmě, že může občas dojít k situaci, kdy je třeba dítě na veřejnosti nakrmit. Ale určitě to lze udělat s ohleduplností k okolí, kterému to ne vždy může být příjemné, a rozhodně by se z toho neměla stát norma, při jejímž porušení rozezlené "mamynky" opustí diskusi na mimibazaru a vyrazí s bojovými lopatičkami a kyblíčky do ulic.