Válka v Jemenu, o níž všichni mlčí
Pokud jde o válčící strany, je to taková „jednodušší“ verze syrského konfliktu. Domácí populace je zhruba ze 45 % šíitská (zaídská – to je jiná odnož šíitů, než ta v Íránu, Iráku a Sýrii) a z 55 % sunnitská, s tím, že šíité žijí na území někdejšího Severního Jemenu a obývají, kromě pouštních oblastí, hlavní město Saná’a, zatímco sunnité žijí zejména na území někdejšího Jižního Jemenu a obývají, kromě pouštních oblastí, bývalé jihojemenské hlavní město Aden. Za šíity, reprezentované rebely z organizace Ansar Alláh, zvané též hútijové (podle jejich velitele Abdula-Malika al-Hútého) stojí stejná koalice, jako v Sýrii: Írán, Rusko, Irák, Assadův režim v Sýrii a libanonský Hizballáh; za sunnity stojí mezinárodně uznaná jemenská vláda reprezentovaná prezidentem Abd Rabúhem Mansúrem al-Hadím žijícím v saúdském exilu, Saúdská Arábie a koalice, kterou vede (všechny státy Zálivu kromě Ománu, Jordánsko, Egypt, Maroko a Súdán) a kterou podporují Spojené státy a Spojené království.
Těžko říct, která z válčících stran je lepší. Hútíové jsou protizápadní, protiameričtí a protiizraelští. Ačkoliv se k tomu nepřiznali, za jejich panování došlo k systematické šikaně jemenských Židů. Jejich protizápadní charakter ovšem je íránsky specifický – projevuje se zásadním odmítáním západního vlivu v zemi, nikoliv ovšem útočením na Západ, a rovněž stojí na opačné straně barikády, než Islámský stát a al-Káida – obě tyto teroristické organizace v Jemenu bojují také. Mezinárodně uznaná jemenská vláda oproti tomu je „koupená“ Saúdy; propagovala, šířila a posilovala v zemi do 90. let nepřítomný wahhábismus (Severní Jemen byl šíitský a Jižní Jemen byl komunistickou diktaturou), který se jí ovšem, podobně, jako Saúdům, vymkl z ruky, protože od roku 2010 je v otevřené válce s al-Káidou a od roku 2014 s Islámským státem, které mají v Jemenu živnou půdu připravenou wahhábistickými kleriky. Není otevřeně protizápadní, ale nese vinu na tom, že – třebaže proti džihádistům bojuje – mohli se tito v Jemenu vůbec objevit a že mezi místní populací našli tolik ochotných duší.
Komu by tedy měl Západ stranit, těžko říct, protože přímo nás neohrožuje ani jedna z válčících stran, v našem zájmu je poražení al-Káidy i Islámského státu – proti nimž ovšem bojují obě válčící strany, Hútíové ovšem víc, protože IS je chce, podobně, jako všechny šíity, vyhladit. Hútíové, třebaže nás neohrožují, nás nesnášejí a prosazují velmi radikální izolacionismus, což poškozuje naše zájmy ve smyslu mít vliv na dění v Jemenu. Osobně si ovšem myslím, že doba, kdy jsme si mohli dovolit ten luxus se stavět proti státům či organizacím, které nás neposlouchají pro sám fakt, že jsou proti nám, je pryč. Dnes bychom se měli soustředit na to, abychom nepodporovali zabíjení, ničení a porážení těch, kteří nás neohrožují.
Podpora jemenské vlády má totiž z hlediska Západu jediný smysl: skrze Saúdskou Arábii, která je naším, byť velmi pochybným, „spojencem“, totiž lze na jemenskou vládu tlačit a dohodnout se s ní na lecčem. Bude-li Jemen pod kontrolou této vlády, budeme mít lepší strategickou kontrolu nad důležitou lodní trasou přes Rudé moře. Jenže na druhou stranu, bude-li odpor Hútiů zlomen, stane se to, co bylo jemenskou realitou posledních patnáct let – al-Káida a nově i IS budou na jeho území bujet, protože tamní vláda nebude mít až tak velkou motivaci s tím něco dělat, a bude se je, místo jejich likvidace, snažit zadržet tak, aby neohrožovali její vládnutí. Tedy odstíní nebezpečí od těchto organizací od sebe, ale tyto budou mít bezpečné útočiště pro plánování útoků proti nám, byť každá zvlášť, protože momentálně bojují i mezi sebou navzájem. Zvítězí-li v Jemenu Hútiové, bude to stát Západu nepřátelský, ale takový, kterému bude stačit, nebudeme-li se do jeho aktivit doma vměšovat. Nelze předpokládat, že Ansar Alláh bude páchat teroristické útoky přímo na Západě, jako to dělá IS nebo al-Káida. Zároveň ovšem by takový scénář znamenal konec těchto dvou teroristických organizací v Jemenu, o to už by se případný nový režim pod vedením al-Hútího za pomoci íránských Revolučních gard (IRGC) postaral.
Není to tedy lehká volba, vybrat si stranu, což je důvod, proč většina Západu válku přehlíží, čeká na výsledek a doufá, že z toho nevzejde nějaký špatný důsledek pro samotný Západ. Spojené království a Spojené státy ovšem tím, že si vybraly stranu konfliktu, podle mého názoru udělaly velkou chybu. Možnost se domluvit s al-Hútím by, v případě jeho vítězství, byla pro Západ podobná, jako domluvit se s Bašárem al-Assadem, tedy špatná, ale je-li naším hlavním nepřítelem na Blízkém východě džihádismus reprezentovaný skupinami jako je IS nebo al-Káida, byla by to lepší volba. Bohužel, na rozdíl od Bašára al-Assada by měl al-Hútí pod palcem Bab-al-Mandab, úzkou úžinu oddělující Rudé moře od Adenského zálivu, důležitou tepnu pro civilní námořní dopravu. Z druhé – africké – strany tam je Džibuti, které je celkem bezpečným západním spojencem, takže případný pád Jemenu do al-Hútího rukou by neznamenal až tak velkou katastrofu.
Tak či onak, po roce od zahájení vojenské operace, kterou vede Saúdská Arábie, je situace tristní. Al-Káidě se podařilo získat podstatné územní zisky na sunnitském východě země, do války se zapojil Islámský stát, který bojuje proti všem zúčastněným – al-Káidě, saúdské koalici, vládě i šíitským rebelům. Za situace, v níž se rebelům podařilo ovládnout i některé části Adenu, to je recept na katastrofu, protože síly saúdské koalice se příliš nesoustřeďují na pozemní operaci, válčí zejména ve vzduchu a ze vzduchu a udržují námořní blokádu Jemenu. Snadno se tak může stát, že na zemi se proti sobě dostane Ansar Alláh bombardovaný Saúdy ze západní strany proti IS a al-Káidě (válčícími také mezi sebou navzájem) z východní strany. To by znamenalo po Sýrii, Libyi a Somálsku další území, kde „nevládne nikdo“ a kde bují naprosto nekontrolovatelně terorismus vůči Západu.
Už teď je v Jemenu v důsledku saúdské operace zhruba 1,5 milionu lidí bez domova, hlavní město Saná’a připomíná vybombardovanou Varšavu v roce 1945. Je jen otázkou času, kdy se tito lidé vydají směrem do Evropy. Opravdu je tedy rozumné v tomto případě podporovat Saúdskou Arábii takovým způsobem?
Je také na čase se ptát, proč se o jemenské válce víceméně mlčí, a tím myslím jak to, že to není na veřejné agendě západních politiků, tak to, že se věci jen okrajově věnují média. Jestli ono to není tím, že v téhle válce, máme-li zájem o naši vlastní bezpečnost u nás doma, bychom měli držet palce straně konfliktu, která nás nenávidí, která má za spojence Rusko a Írán, ale která nás aspoň nechce vraždit? Média i politici rádi dávají do svitu kamer „ušlechtilé bojovníky“. Přiznávat, že je v našem zájmu, aby někde vítězili hrdlořezové, kteří se nám pranic nelíbí, jen proto, aby se tak k moci nedostali ještě horší hrdlořezové, kteří nás chtějí zničit a kteří nám jasně dali najevo, že se nezastaví před ničím, je krajně nepopulární, ale nutné. Jenže on by se pak volič mohl ptát – a co jste vy, politici, dělali, aby to do téhle šílené situace nezašlo?
Evidentně je to otázka, na kterou se nikomu moc nechce odpovídat.
Andrej Ruščák
Sjednocení Kypru může být za rohem
Kyperská otázka je velmi komplikovaná, protože se vymyká předsudkům, které mnozí o řecko-tureckém konfliktu mají. Vypadá to ovšem, že by se konečně mohla dočkat svého vyřešení.
Andrej Ruščák
Norsko jako sociální stát? Jak pro koho.
Norsko se dá chápat z mnohých důvodů jako ekonomický unikát, neřku-li rovnou paradox. Jedním z aspektů tohoto paradoxu je zdejší sociální stát. Je, pravda, štědrý: ale ne pro ty nejpotřebnější.
Andrej Ruščák
Trable s íránským režimem aneb jak provést rozumný restart
Vztahy mezi Západem a Íránem jsou notoricky špatné už od Thermopyl a doba, kdy tam vládl šáh Páhlaví, byla spíš historická výjimka. Na světě téměř není absurdnějšího nepřátelství. Rozumný restart je nutný – jak ale na něj?
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 28.: Jak shánět nedostatkové zboží
Norský trh je chudý trh. Ze tří důvodů: nečlenství v EU, odporu společnosti ke konkurenci jako principu (takže je prakticky ode všeho jen pár velkých dodavatelů) a pečovatelského státu. Jak tedy sehnat, co není dostupné?
Andrej Ruščák
Nebojme se vytyčení „červené čáry“ – pro dobro naše i uprchlíků
Barack Obama byl vysmíván za to, že kreslil v Sýrii i na Ukrajině už několikátou „červenou čáru“, přičemž druhá strana si z toho nic nedělala. (Nejen) EU se bohužel v případě uprchlické krize chová velmi podobně.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');