TGM: První prezident, nebo občanský monarcha?
Současná česká, a potažmo i československá Ústava z roku 1920 dává prezidentovi roli odpovídající povaze parlamentní demokracie, tedy ústavně slabou, leč vysoce reprezentativní roli. Taková pozice prezidenta byla převzata z konstituční monarchie, kde rolí monarchy je především být politicky neutrální, morální autoritou pro celý národ, se kterou se může identifikovat kdokoliv bez ohledu na své politické názory. Problém je v tom, že u volených prezidentů toto nefunguje, nikdy to nefungovalo a fungovat nemůže, protože prezident z titulu své volby společnost spíše rozděluje, než aby ji sjednocoval – a málokdy se stane, že je prezidentem více než takových 55 procent voličů (nemluvě o nevoličích). To dělá z prezidentského úřadu úřad přebytečný, neboť se dubluje s postem předsedy vlády a Senátu – prezident, podobně jako Senát, má minimálně podle české Ústavy funkci vracet návrhy do Polsanecké sněmovny. Dovolím si tvrdit, že jak TGM, tak Václav Havel, byli, a to oba dva, výjimečnými prezidenty a mohli se dostat na svůj post proto, že nebyli standardně zvoleni, ale vyneseni okolnostmi doby. Oba zároveň svým způsobem kopírovali funkci konstitučního monarchy – snažili se být především svědomím vlastního národa a chápali svou funkci jako osvětovou: učit občany morálce a demokratickým hodnotám.
Dějiny české republikánské demokracie jsou poměrně krátké, ovšem jen těžko si nevšimnout, že kdykoliv měli hlavní slovo v tom, kdo bude prezidentem, občané, a to ať už přímou volbou, nebo volbou skrze zástupce v Parlamentu, dopadlo to tragédií. Edvard Beneš, Václav Klaus a Miloš Zeman jsou, byť každý trochu jinak, ztělesněním těch nejhorších lidských pudů, jaké ta či ona část společnosti je schopna ze sebe vydat. Nedělám si iluze, že příští prezident, bude-li nějaký, bude podobně špatný, ne-li horší, než ten současný (byť si to lze jen těžko představit).
Pokud jde o symbolickou rovinu, TGM se příliš nevzdálil královské roli; byl velmi noblesní osobou, jezdil na koni, stal se symbolem státu a morálním vzorem, opíral se o osobní autoritu mnohem více, než o autoritu prezidentského úřadu a skrze tuto autoritu prosazoval svou moc. Výkon jeho moci byl dost podobný stylu vládnutí odstoupivší královny nizozemské, Jejího královského veličenstva Beatrix, která, podobně jako TGM a v rozporu se svou pozicí coby čistě reprezentativní, využila několikrát své osobní autority k prosazení své vůle proti Parlamentu. Přijmout takovou roli nebyl pro prezidenta Masaryka to až takový problém, neboť jak (ne)známo, většina občanů republiku nechtěla a akceptovala ji ne proto, že by byli přesvědčenými republikány, kteří rozuměli roli voleného prezidenta, ale proto, že jim po vítězství Dohody v první světové válce moc jiného nezbylo. Tito lidé se pak obraceli na prezidenta Masaryka jako svým způsobem na pokračovatele císařské a královské linie a vznik Československa chápali spíše jako osamostatnění se od Vídně, než coby zásadní změnu ústavního systému. Stručně řečeno: viděl-li prezident Masaryk, že národ jej vidí jako monarchu-tatíčka, nebyl až takový problém se takové roli přizpůsobit.
Jsem přesvědčen o tom, že každý politický národ potřebuje ke svému slušnému fungování nadčasovou hodnotu, k níž by se mohl upínat, jako k věci neměnné. Tradici, monarchu, velmi těžko měnitelnou ústavu (dobrý příklad: Dánsko), ideálně pak vše dohromady. Něco, co by dávalo státu vyšší legitimitu, než jen prosté volby. Je mi jasné, že mluvit o tomhle v zemi, kde se na nemateriální hodnoty příliš nedbá, je obtížné, ale bez toho to opravdu nejde. Člověk není robot, lidská duše potřebuje rituály, potřebuje mít se o co opřít. Současná Česká republika mu něco takového zajistit nemůže – v čele státu je narcistický opilec, Ústava je amatérská práce, ústavní tradice jsou zesměšňovány, a to nejen Milošem Zemanem (vzpomeňme si na páně Klausovo pošklebování se duchu zákona) a Ústava se dá měnit jako trhací kalendář (třípětinová ústavní většina opravdu není dost). Stát nemá žádný mravní imperativ, nemá žádný cíl, k němuž by chtěl směřovat; čemu by bylo veškeré politické hašteření podřízeno. Tím ten stát ztrácí svůj smysl – stane-li se pouze technokratickým nástrojem na přerozdělování daní tak či onak, je degradován do pozice, v níž nemůže dát svým občanům žádnou vyšší hodnotu. Řečeno na rovinu – zanikla-li by Česká republika a její území by se stalo součástí jiného státu, tak byl-li by ten jiný stát také liberální parlamentní demokracií, a garantoval-li by jazykovou autonomii, nezměnilo by se pro občany vůbec nic.
Jak říkal prezident Masaryk – naše současná krize je krizí mravní. Chceme-li zlepšit poměry v zemi, nemůžeme jinak, než dát státu nějaký vyšší smysl. Bohužel, je to v přímém rozporu s volebními preferencemi, které poukazují na to, že voliči chtějí dát moc subjektům, které nejenže žádný vyšší smysl nechtějí, ale které se systematicky starají o likvidaci jakýchkoliv jeho pozůstatků, které v zemi navzdory pohnuté historii ještě zbyly.
Andrej Ruščák
Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.
V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.
Andrej Ruščák
Opozice se musí konsolidovat - už je nejvyšší čas
Je nejvyšší čas na konsolidaci opozice. To, že bude pro mnohé demokratické politiky problém odpískat vlastní "samostatný" projekt, není z hlediska budoucnosti naší země podstatné.
Andrej Ruščák
Podstata vězení obnažená na kost
Norsko spustilo ve věznici v Haldenu přesně před deseti lety experiment. Ty nejtěžší zločince zavírá do vězení, které je záměrně tak humánní, jak je to jen možné.
Andrej Ruščák
Dnešní maskulinita je do značné míry toxická. Ale tradiční není ani náhodou
Ačkoliv jsem si vědom toho, že fakt, že se o firmě Gillette bude mluvit, je přesně důvod, proč kontroverzní reklamní kampaň rozjeli, otevřeli tím ve společnosti téma, které je potřeba adresovat a rozebrat.
Andrej Ruščák
Ohrožují nás konzervativci, progresivisté, obě skupiny najednou, nebo snad nikdo?
Jan Moláček publikoval v Aktuálně.cz velmi dobrý text na téma příkopů v naší společnosti a zabývá se tím, které jsou prospěšné a které nikoliv. Pojďme se ovšem podívat na to podstatné – kde se ty příkopy berou.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Na Strakonické havaroval autobus s autem. Jsou zranění, řidič osobního vozu ujel
V pondělí dopoledne omezila provoz na Strakonické ulici v pražské Velké Chuchli havárie osobního...
Na život s hadičkou jsem si zvykl, říká Martin trpící plicní hypertenzí
Martin Pláteník byl jako dítě nadějný sportovec, hrál hokej i tenis. Ale jen do chvíle, než se...
Odvolací soud potvrdil osvobození učitelky, která popírala válečné zločiny
Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na...
Izrael chystá úder, evakuuje Rafáh. Hamás odmítá příměří, uvedl ministr
Izraelská armáda v pondělí ráno zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');