„O jednou více je lepší, než o jednou méně“
Mnoho lidí v debatě o Barnevernet, která se tu a tam dostane v Norsku na povrch, argumentuje nezpochybnitelným faktem: je stále ještě mnoho případů, kdy rodiče týrají své děti a přijde se na to až příliš pozdě. Sociálka nic nedělá, všichni upozorňují a nikdo nezasahuje. Logicky pak lidé reagují tím, že aby se něco takového nestávalo v budoucnu, volají po posílení pravomocí, rozpočtu či počtu zaměstnanců Barnevernet, protože věří, že k tomu dochází proto, že BV nemá prostředky, protože měla-li by je, určitě by zasáhla. A v tom je právě zakopaný pes.
Od doby, co tu mám synka a co vím o tom, že BV může být problém i pro zcela slušné a nevinné rodiče, se o věc dost intenzivně zajímám a kromě případů podezřelých odebrání jsem četl i poměrně hodně o případech, kdy došlo k týrání dětí a sociálka nedělala zhola nic. Tyhle případy měly vesměs jeden společný aspekt: ti, kdo děti záměrně týrali, unikli pozornosti BV proto, že navzdory očekávání lidí, kteří slyšeli o pochybných odebráních, BV je často neskutečně naivní. Jejich zaměstnanci totiž často nekontrolují, jak se věci mají doopravdy, ale jak vypadají.
Pokud někdo chce záměrně týrat dítě, není možné, aby nevěděl, že je to špatné a ještě navíc ilegální. Jenom hlupák by týral dítě otevřeně, respektive dělal by to tak, aby se na to přišlo. Proto už z logiky věci ti, kteří děti týrají, aktivně řeší, jak to udělat, aby se na ně nepřišlo. A zde se nám protínají poznatky jak z neoprávněných zásahů, tak i ze zásahů, které se nikdy nestaly a stát se měly: jak je možné, že dochází k tak trestuhodným omylům ze strany zaměstnanců BV?
Nedávno jsem našel dva naprosto nezávislé případy, jeden z té kategorie a jeden z té druhé, které ovšem byly pracovnicí BV posuzovány podle stejného klíče. Nevinná rodina byla posouzena špatně, protože měla v domě kvůli něčemu nepořádek, když BV přišla na kontrolu poté, co někdo poslal udání. Protože dotyční BV nečekali, byli v šoku a chovali se „divně“ (chápu je, taky bych asi nebyl zrovna klidný). V druhém případě šlo o to, že se pracovníci BV hájili, že přehlédli to, že bylo dítě týrané, protože rodiče působili klidně, mile a v domě „vypadalo všechno, jak má být“. Problém je v tom, že jim evidentně nikdo neřekl, že psychopati týrající své děti se právě tímhle vyznačují. Každý, kdo ví něco o psychologii, asi nebyl překvapený, že Breivik nepůsobil rozrušeně, když ho chytili, že naopak byl vyrovnaný a celou dobu působil, jakoby jeho šílené vraždění bylo něčím zcela normálním. Bohužel pracovnice (jsou to zejména ženy) Barnevernet jsou touto znalostí často zcela nepolíbené.
Tím se dostáváme k uzavřenému kolu, které zde panovalo posledních cca dvacet let (tajné soudy na krajských zastupitelstvích – fylkesnemnder – byly zřízeny v roce 1993). Někde někdo zamorduje nebo týrá dítě, BV nic nevidí, protože dotyčný je psychopat co působí „spořádaně“, zdraví sousedy a „nikdo si neumí představit, že on by něčeho takového byl schopen“. Lidé jsou pobouřeni, volají po nápravě. BV říká, že nemůže stíhat všechno, a tak se jí navýší rozpočet a počet zaměstnanců. Protože všichni vědí, že ti, kteří utýrali dítě v medializovaném případu, „působili normálně“, začnou lidé podezírat „normální lidi“ a hlásit u nich cokoliv, co by mohlo vybočovat z „normálu“. Problém je v tom, že ani běžní lidé nevědí o psychologii nic moc a tak jim nedojde, že střílí mimo. Dojde tak zcela zákonitě k pochybným odebráním a šikanám rodin, a protože se nepostihuje příčina, ale posuzují se jen vnější znaky, lidé, kteří v týrání dětí „umějí chodit“, je týrají vesele dál. A je to tu zas – další medializovaný případ utýraného dítěte, BV nic neviděla, další volání po tom, jak je možné, že se nic neudělalo. A takhle to pokračuje a pokračuje a pokračuje, až se to dostane do bodu, kde jsme dnes, kdy mít dítě a žít trochu nekonvenčně znamená být jednou nohou bez dětí. Chtěl jsem původně napsat jednou nohou v kriminále, ale to právě nesedí. Proč?
Předně je potřeba si uvědomit, že norské právo se na odebrání dítěte dívá ne jako na trest pro rodiče, ale jako činnost, která má být v zájmu dítěte. Právo tak zcela opomíjí fakt, že odebrání dětí je trest horší než vězení, pro mnohé je to tak nějak ekvivalent trestu smrti. Samotný kriminál hrozí těm, kdo děti skutečně týrají, čili kde soud a policie (jejichž činnost jde spíše paralelně s činností BV) dojdou k tomu, že došlo k týrání. Problém je v tom, že je tu celá řada činností, které nejsou trestné, ale nejsou „v zájmu dítěte“. Čili z hlediska trestního práva je dotyčný rodič čistý jako lilium, ale pro BV je jeho činnost důvodem k odebrání jeho dětí. Protože dotyčný není vinen porušením žádného práva, netýkají se ho ani práva, která normálně obvinění lidé před odsouzením mají. To je důvod, proč Breivik, který očividně spáchal trestný čin, na tom byl v průběhu procesu lépe, než rodiče, kterým BV odebírá děti – nad čímž se tu také leckdo pozastavoval, jak je to možné.
Dále je potřeba poukázat na jinou věc, a sice osobní profil mnohých zaměstnankyň BV. V Česku už od padesátých let je naprosto běžné, že ženy pracují na plný úvazek, ovšem v Norsku je to (nejdříve) záležitost až generace dnešních zhruba čtyřicátníků. V BV pracuje mnoho žen, které jsou výrazně starší a pro které v době, kdy byly mladé a „nabíraly rozum“, byla žena, která pracuje na plný úvazek, ženou nezodpovědnou vůči vlastním dětem. Tak se to tehdy bralo. V Česku ostatně také, jen to nebylo v letech padesátých či šedesátých, ale dvacátých. Tyto ženy mají obzvláště spadeno na matky-samoživitelky, ale vadí jim i jinak matky, které pracují na plný úvazek a podle nich se „nestarají o děti, jak by měly“. Že člověk také musí z něčeho žít a že z jednoho platu se vyžít nedá, nebo jen velmi těžce, je vesměs nezajímá, protože vyrůstaly v době, kdy byla v Norsku obrovská chudoba a tak mají tendenci považovat životní úroveň lidí za i tak dobrou a jejich ambice ji pozvednout za kariérismus, který se děje na úkor dětí.
Tyto dámy mívají často spasitelský komplex, žádné pořádné vzdělání – kromě nějakých kurzů a faktu, že tuto práci dělají desítky let. Mají tak hromadu předsudků, ale je jednoduché je oklamat pro ty, kteří je oklamat chtějí. Což generuje v prvním případě neoprávněná odebrání a v případě druhém nevšimnutí si, že je někde týrané dítě.
Řešení je nasnadě – všechny je vyházet. Jenže to nejde – dlouholetý státní zaměstnanec před důchodem je v Norsku prakticky nevyhoditelný. Takže si s nimi pravděpodobně ještě pár let „užijeme“.
Andrej Ruščák
Sjednocení Kypru může být za rohem
Kyperská otázka je velmi komplikovaná, protože se vymyká předsudkům, které mnozí o řecko-tureckém konfliktu mají. Vypadá to ovšem, že by se konečně mohla dočkat svého vyřešení.
Andrej Ruščák
Norsko jako sociální stát? Jak pro koho.
Norsko se dá chápat z mnohých důvodů jako ekonomický unikát, neřku-li rovnou paradox. Jedním z aspektů tohoto paradoxu je zdejší sociální stát. Je, pravda, štědrý: ale ne pro ty nejpotřebnější.
Andrej Ruščák
Trable s íránským režimem aneb jak provést rozumný restart
Vztahy mezi Západem a Íránem jsou notoricky špatné už od Thermopyl a doba, kdy tam vládl šáh Páhlaví, byla spíš historická výjimka. Na světě téměř není absurdnějšího nepřátelství. Rozumný restart je nutný – jak ale na něj?
Andrej Ruščák
Válka v Jemenu, o níž všichni mlčí
Když The Independent ukázal, jak vojska koalice vedené Saúdskou Arábií zničila jemenské hlavní město Saná’a, poukázal na málo známý fakt: za necelý rok byl Jemen zdevastován podobně, jako Sýrie za pět let. Naším spojencem.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 28.: Jak shánět nedostatkové zboží
Norský trh je chudý trh. Ze tří důvodů: nečlenství v EU, odporu společnosti ke konkurenci jako principu (takže je prakticky ode všeho jen pár velkých dodavatelů) a pečovatelského státu. Jak tedy sehnat, co není dostupné?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
V O2 areně prochází voda magnetickou rezonancí. Zlepší led pro MS v hokeji
Organizátoři se připravují na mistrovství světa v ledním hokeji, nedávno instalovali unikátní...
První máj lákal motorkáře, nehodu na Klatovsku jeden z nich nepřežil
Krásné počasí a sváteční volno vytáhly ven motorkáře, jarní vyjížďky měly ale v Plzeňském kraji i...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');