Možnost hlasovat do EP za ca. 10 tisíc Kč? Beru!

Nevolit a poté nadávat, jak je vše špatné, umí každý. Musím říci, že těm, kteří to mají k urně daleko, to náš stát opravdu nijak neusnadňuje. Vzhledem k tomu, že Norsko musí bez reptání přijmout zhruba 60 procent unijní legislativy je pro mě možnost volit do EP, který může vetovat evropskou legislativu, docela zásadní. Ovšem cesta k urně byla opravdu trnitá.

Jsem zapsaný dlouhodobě na seznamu voličů na velvyslanectví v Oslo. Problém je v tom, že evropské a senátní volby se na velvyslanectví nekonají, třebaže mám právo, coby český občan, v nich volit. Protože zatím ještě není možné korespondenční hlasování, člověk musí k nejbližší volební urně osobně. To opravdu není jednoduché. Shodou okolností si v době trvání eurovoleb užívám části své rodičovské dovolené, takže jsem akorát v Česku, kde mohu volit. Jenže abych mohl ve své vísce přijít na místní úřad do volební místnosti a odvolit, musel jsem mít voličský průkaz vydaný velvyslanectvím.

Cesta na velvyslanectví pro mě bohužel znamená vzít si na celý den volno z práce, a abych si nemusel brát hned dva (jeden na žádání, druhý na vyzvednutí), měl jsem možnost si požádat elektronicky s využitím elektronického podpisu, který jsem pochopitelně neměl. Zjistil jsem si co a jak a během Velikonoc, kdy je v Norsku státní svátek i ve čtvrtek a pátek, jsem si v ČR zařídil na poště elektronický podpis doufaje, že to nějak bude fungovat. Pak jsem s ním podepsal žádost, zajel osobně do Oslo, vyzvedl si voličský průkaz a odjel do Čech.

Sečteno a podtrženo, možnost hlasovat mě stála zhruba 6000 Kč na letenkách, 1500 Kč na naftě, amortizaci a mýtném a jeden den volna z práce – a to nepočítám cestu do Čech na volby, protože tam bych jinak jel tak jako tak. Takže účet je lehce přes deset tisíc českých korun.

Stálo to za to? Podle mě jistě. Evropský parlament má od Lisabonské smlouvy možnost vetovat evropskou legislativu a není vyloučené, že může přijít reforma, i během tohoto volebního období, která dá europoslancům i zákonodárnou iniciativu. Také jsem jedním z mála v Norsku, kteří tak dostali možnost ovlivňovat evropskou legislativu, která je v Norsku závazná. A nakonec mohu říct i všem nevoličům, kteří měli urnu za rohem a mohli tam kdykoliv zaskočit zcela zadarmo, aby se styděli do morku kostí, protože jsou líní jako ty vši a protože odmítají vzít zodpovědnost za svou osobní suverenitu. A to stojí i za víc, než jen deset tisíc, nebo se pletu?