Díky za další pěkný článek. Zejména oceňuji tipy na úžasné wafle. Až se spolu s překladačem poperu s tou norštinou, věřím, že výsledný produkt ocení i moji blízcí :-)

A propos, když jsme u té norštiny, "skol" už jsem na lyžích dlouho neslyšela, ale fámu, že jde o norský lyžařský pozdrav už se u nás asi vymýtit nepodaří. Údajně to vzniklo z nějakého nedorozumění, když k nám někdy před 100 lety dorazili první instruktoři lyžování z Norska a dle legendy při večerní družbě s každým dalším panákem zvolali "skol", a tak se tu prý to rčení ujalo. Dokonce prý už tehdy se Norové proti používání "skol" jako lyžařského pozdravu ohradili, viz článek na stránkách Ski klubu Velké Meziříčí:

"A ještě jednu poznámku od zakladatelů lyžování z Norska.

Generace českých lyžařů, v poválečných křížovkách, ale i v současnosti se ještě používá SKOL jako lyžařský pozdrav z Norska . Musím je ale zklamat. Ono „ SKOL“ psáno Skaal v norštině znamená to, co v angličtině „ Cheers“ nebo v němčině „Prosit“. Tak přátelé „ Skol“ patří spíše k lahvince než k lyžím. Že mě nevěříte!, tak si prosím přečtěte 7. číslo časopisu Zimní sport z roku 1927, ve kterém v rámci osvěty českého lidu lyžařského píše norský lyžařský instruktor T.T. Hanssen – působící tehdy v Čechách o pozdravu skol článek, končící větou: „Nepodzravujte se nikdy slovem skol.“

 Petr Zezula"

Takže T.T.Hanssen se nejspíš musí v hrobě obracet, ale faktem zůstává, že populárnější norské slovo než "skol" bychom asi v Čechách těžko hledali. A nakonec, vzhledem k tomu, co jste psal o obtížném navazování kontaktů Norů ( za střízliva), i my Češi jsme za střízliva dost rezervovaní, vhodnější slovo na prolomení bariér by mě nenapadlo. Takže: SKOL :-)

Ona je na tom ještě zajímavější etymologie slova Skaal. Poznámka na okraj, aa = a s kroužkem, aa se píše v konzervativní verzi dánského pravopisu i dnes, něco jako když někdo píše česky diskuse místo diskuze, v norštině pak se používá výlučně a s kroužkem, aa se používá buď když se musí psát bez diakritiky jako zde v diskusi, nebo když se píše riksmaalem, což je velmi konzervativní pravopis, jímž je například psaná norská Ústava. Skaal znamená "miska", ovšem historicky to znamenalo "kalich". Používání tohoto slova jako přípitku je zkrácením věty "Din og min skaal!", což znamená "Kalich tvůj i můj!". Že norští lyžaři, kteří přinesli lyže do Čech, toto slovo často používali, mě vůbec nediví, protože je zvykem ho pronášet s každou další nalitou sklenicí 

noo.. my tedy neumíme lyžovat vůbec (v mém mládí byl nejprudší svah široko daleko vinohrad v Mařaticích a sníh na běžky obvykle max 2 týdny. Dnes už ani to ne). Párkrát jsme se sice pokoušeli, ale nějak prostě nebyl čas. Takže hodláme začít až tady. Na Vánoce jsme si pořídili běžkařskou výbavu a tento víkend to půjdeme prubnout. Sporteny s hranou mi v podnikové prodejně v Novém Městě n. M. vychvalovali do nebe - takže to určitě pojede samo. I do kopce. :D

Ty párky mne překvapily.

No ale oni to dělají vlastně podobně jako u nás letní výlety s opékáním buřtů...

No právě - a díky tomu jsou pak běžky opravdu sranda. Vzhledem k tomu, že v Česku jsme měli stopu vždy hned u domu, tak to zpravidla vypadalo tak, že se vyrazilo z domu, odjel se určitý počet kilometrů (zpravidla se mnou byli lepší lyžaři než já a na lepších lyžích, takže jsem zaostával) a pak se zase vrátilo domů. Tohle mě ukrutně nebavilo. Zato celý ten způsob, jak se chodí na lyže tady je něco, co mě k běžkám přivedlo a co mě na nich nadchlo.

Taky jsem se dřív ,,naučil" a propagoval běžky. ,,Jak můžete furt jezdit z kopce a zase nahoru jak blbý?!", než mě přátelé strhli na sjezdovky. Běžky občas ale i teď vytáhnu.

Fakt je ten, že k běžkám jsem pořádně přičuchl až tady a od té doby je to pro mě mnohem větší zábava, než sjezdovky, právě kvůli tomu všemu okolo a kvůli tomu, že konečně mám pořádné lyže, navíc přesně na moji postavu, takže mi nepodkluzují do kopce a nemám pocit, že se na nich zabiju, budu-li muset jet z kopce. Dřív jsem měl buď nic moc lyže, nebo půjčené, což bylo k ničemu, protože to nebylo nastavené na mě.