Deník Aloise Nebela, podzim 1988

1. listopad 1988 Jmenuju se Alois Nebel a jsem výpravčí v Bílém Potoce. To je v Jeseníkách. Budu si sem zapisovat, všechno co se mi ve službě a životě přihodí.

Alois Nebel

3. listopad 1988

Dneska je v nádražce svátek. Výčepní Šokin sehnal od myslivců divočáka. Bude pravý sudetský kančí guláš.

5. listopad 1988

Lesní smrt. Tak se říká tomu, když koleje zapadnou listím a do toho začne pršet. Vlak pak na tomhle maglajzu jen tak nezabrzdí.

8. listopad 1988

Tak jsme zas slavili velkou říjnovou. Pionýrům chytla od lampionů klubovna a Rusáci se v nádražce tak dolámali vodkou, že nepoznali, že jim Šokin místo posledního panáka nalil fridex. Alespoň cestou do kasáren nezmrzli. Slavili jste taky?

10. listopad 1988

Dneska poprvé padal sníh. Můj kocour Vašík seděl celý den na zápraží a ven se ani neodvážil.

12. listopad 1988

Včera došlo Šokinovi pivo a tak jsme vypili s výhybkářem Wachkem dva litry Ostravského kahanu. To nemohlo skončit dobře. Pili jste to už někdo?

15. listopad 1988

V krámě zase není toaletní papír. Ještě že mám schované ty staré jízdní řády. Jak to řešíte vy?

17. listopad 1988

Rusákům asi někdo zdrhnul. Lítají po lesích jako zběsilí. Až toho chudáka chytnou, půjde ke zdi.

19. listopad 1988

Dneska ráno bylo mínus osm. Kamna špatně táhnou. A takhle až do jara.

22. listopad 1988

Vyhlásili jsme v nádražce soutěž o sudetské národní jídlo. Favority jsou dršťková, pajšl, ovar a tlačenka. Co byste si dali vy?

24. listopad 1988

Toaletní papír už je. Ale zase nejsou vložky, což mě úplně netrápí, ale ženské asi jo. Máte nějakou radu?

26. listopad 1988

Naší komisí byla v nádražce za sudetské národní jídlo zvolena dršťková polévka, protože v ní je ta pravá chuť, barva a pravda našeho vlkodlačího kraje. Šokin ji teď bude týden vařit.

29. listopad 1988

Wachek se nemyje. Říká, že když se člověk myje, je mu mnohem větší zima, že to v rádiu říkal jeden polárník. Možná má recht, ale vydržte to s ním v jedné místnosti, když si sundá boty.