- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V televizi vysílali pořad, který připomínal uplynutí 50 let od úmrtí Jiřího Grosmanna. Poslouchala jsem jeho písničky už jako malá a spolu s dědečkem jsme tuhle partičku moc obdivovali. Jejich Návštěvní dny jsem díky gramodeskám znala nazpaměť. A texty písní, které napsal Jiří Grossmann, mi i dnes berou dech. Tahle diskotéka se mi nikdy neomrzí. Připomenu třeba Drahý můj, Čekej tiše, Vzdálené bubny a Závidím. Akorát nevěřím, že je psal tak, jako text písně „Radost ze života“, kterou napsali s Miloslavem Šimkem.
Při sledování se ve mně probudila nostalgie a stesk po jejich laskavém humoru. Když jsem se sešla s kamarádkou, která je o generaci mladší, zeptala jsem se, jestli zná Jiřího Grossmanna. Tušila jsem, jak odpoví. Bohužel i dobré věci s vývojem kultury zapadnou.
Prošly jsme se večerní Prahou, nadýchaly adventní atmosféry, viděly osvětlený Pražský hrad i jiné památky, nakonec došly na Kampu, kde byl Mikuláš s čertem s andělem. Alespoň některé hodnoty zůstávají, a to je dobře.
Další články autora |
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...