Každý máme ty nejhezčí vzpomínky na Vánoce, které jsme chytili od rodičů, přidali svoje, a které neseme dál! Neseme dál svoje dětské okouzlení příchodem Ježíška s dárky pod stromečkem, pak hledáním, jak to je, když nám v šesti letech pan farář sdělil, že dárky nám nadělují rodiče, až po dnešní dobu, kdy si hodinu rozdáváme dárky a dárečky, potřebné a méně potřebné, vtipné a méně vtipné a rozbalujeme a rozbalujeme, až přijde čas na půlnoční mši svatou, která se v posledních letech nekoná...

A to jsme jako děti se vždy vykoupali a slavnostně oblékli, abychom mohli zasednout ke štědrovečerní tabuli, která byla vždy perfektně připravená podle Gutha Jarkovského, společně jsme se pomodlili, popřáli si krásné Vánoce, maminka nalila rybí polévku a se slzičkami v očích vzpomínala na svoje rodiče, pak byla na stole mísa domácího bramborového salátu a servírovací talíř s kupou řízků z kapra, pak tatínek otevřel láhev vína, nalil do skleniček a láhev zašpuntoval, aby zbylo na Silvestra. Pak jsme hráli na piano a zpívali koledy, rozdávaly se dárky a blížila se půlnoc a my jsme šli noční Prahou ke svatému Jiljí, kde jsme o půlnoční mši svaté ministrovali. Tam byl komunisty rozprášený dominikánský konvent, kde bylo zvykem mít tři půlnoční mše svaté během roku. Příbuzní k nám nechodili, protože k nám z jižních Čech měli daleko, a na hroby jsme z téhož důvodu nejezdili. Ty jsme si obešli předem na Dušičky.

Dnes už se nekonají rorátní mše svaté dávno před svítáním, ani půlnoční mše svaté, natož jitřní mše svaté u P. Reinseberga v Týnském chrámu ve dvě hodiny ráno, který jednou citoval z kroniky, jak pražští měštěníni po mohutném obžerství a pijatice chodí na půlnoční mši svatou. Všechno mizí, všechno je pryč, nemáme na nic čas! A to máme prakticky každý svoje auto, máme mobily a přesto mnohý z nás tráví Vánoce, Vánoce lásky a pohody, o samotě...

Ano, také máte krásné zážitky a na co vzpomínat a to je dobře. Děkuji za příspěvek a přeji Vám krásné Vánoce.

Krasne vzpominani

Děkuji. Pěkné svátky.

Je hezké vvzpomínat na časy dávno odešlé. Rád vzpomínám...ale co jiného zbývá dědkovi 83 let mladému? I já jsem měl naprostou většinu vánoc úžasných, nakoec i ty za války, kdy nebyla v domě elektřina a svítilo se svíčkama při plně zatemělých oken, nařízení to našeho milého Adolfa. Kapr tehdy nebyl, ale matinka vždy něco uvařila, co potěšilo naš žaludky. Ty vánoce při koledách a skromných dárkách, to jsou ty moje nejmilejší vzpomínky. Jenomže čas, ten rošták se nezastavil a přibyla léta. To už jsem bydlel v Praze a každoročně na Štědrý den o půlnoci se šlo z Vršovic až na Staré město k Jakubu na půlnoční. Praha idylicky zasněžená, trmvaje odpočívaly ve svých depech a my šlapali krásnou Prahou. Jakub narvaný. Snad přes tisíc lidí. Domů se už nešlo. Putovalo se Prahou a domů se došlo až na snídani na Hod Boží. Pak přišly děti, a my s nimi opět prožívali to kouzlo vánoc. Ale jak jeden zpěváček kdysi dávno zpíval "To všechno vodnés čás" a v tom 'všechnu' jsou i ty krásné vzpomínky.....ale už dost...Mějte hezké požehnané vánoce!!!!!!

Děkuji za příspěvek. Máte pravdu, ty skromné Vánoce taky patří k mým nejoblíbenějším. Tak hezké vzpomínání a hodně vánoční pohody. A hlavně zdraví!