Ale netýká se to jenom úřadů. Zřejmě tyto zákony zná i počasí a rozhodlo se je také dodržovat. Jak jinak si vysvětlit, že se vždycky pokazí před víkendem a v pracovních dnech je hezky nebo že déšť obvykle přichází s koncem pracovní doby, když se těšíme, jak si užijeme volna?

Zdroj: https://alicebaresova1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=779258

Dovolím si oponovat...

Počasí v našich zeměpisných šířkách a délkách se vyznačuje jistou pravidelností - přibližně se sedmidenní frekvencí. Občas to vyjde primově (o víkendu je hezky a prší ve středu a ve čtvrtek), občas to naopak schytáme. Tyto pravidelnosti jsou narušovány různými stavy, kdy dochází k posunu této pravidelnosti (jinak by to bylo pořád stejné), zejména vlivem nějaké té takové výše, která má v létě za důsledek krásné počasí (a jde o to kdy se zkazí a jaká amplituda na nás připadne o víkendech - hezké nebo deštivé počasí) a v zimě naopak inverzi (stálé počasí, které si my v nížinách nepřejeme a na horách si naopak užívají sluníčka - to zpravidla rozfouká nějaká fronta od západu a opět záleží, jaké počasí vyjde na víkend).

Čili ve skutečnosti jde o náhodu, na kterou "nadáváme", pokud déšť vychází na čas volna.

Mimochodem naše bývalá paní sekretářka vždy říkala, že si asi bude brát dovolenou tehdy, kdy si ji beru já - statisticky to vycházelo dlouhodobě tak, že při mé dovolené bývalo vždy hezké počasí. Přitom se stačilo zamyslet a vybrat si dovolenou spíše v srpnu, kdy je počasí méně pod vlivem malého letního monzunu (Medardova kápě, vždyť to znáte) a je tedy stálejší (rána jsou sice chladnější, avšak sluníčko stále pěkně hřeje). No a neb jsem si byl tohoto jevu vědom, bral jsem si významnou část dovolené spíše v srpnu. Ne vždy to ale fungovalo - v roce 2002 pršelo a pršelo, až to vyplavilo půlku Čech a nás téměř uvěznilo na chatě ve Vraném s ani ne ročním synem... Tehdy můj odhad stálého a pěkného srpnového počasí jaksi nevyšel...

Taky jsem mívala radši srpen. A jedna moje kolegyně vždycky říkala, že ji pokaždé dovolená proprší. Jednou jsme si braly úplně ve stejný termín a dokonce jely do stejných hor. My jsme se chodili koupat a ji to zase proprselo. Nevím, čím to bylo. :-)

Je malo jistot, o ktere se muzeme v zivote oprit a Murphyho zakony patri mezi jednu z nich. I kdyz nekde jsem zaslechl, ze podle 614-teho Murphyho zakona plati, ze mali-nejaky Murphyho zakon zafungovat cirou nahodou v neci prospech, tak selze

No, možná tam taky hraje trochu roli zákon schválnosti.

Pak je tu jeste jeden,parafrazuji dost neobratne: mnozstvi prace se navysi, aby vyplnilo dany cas.

Pak je tu jeste jeden, parafrazuji dost neobratne: Mnozstvi prace se vzdy navysi, aby vyplnilo dany cas.

Je jich hodně. Mám je ráda, protože jsou osvědčené.

Ještě lépe však problémy byrokratizace vtipně popisuje kniha "Zákony profesora Parkinsona". Ač je napsaná v 60.letech minulého století a popisuje problémy britské byrokracie první poloviny 20.století, stejné problémy jsou tu dosud a platilo to i na komunistický režim.

Doporučuji Vám ji k přečtení.

Ano, to děkuji. Určitě se po ní podívám.

Víte, že Murphyho zákona nevymyslel Murphy, ale jiný muž stejného jména. Definoval zbytečnost našeho pachtění se po smyslu všech věcí, smysl tkví v nesmyslu.

Jinak prototyp ideálního úřadu odhalili již bratři Strugačtí v knize "Pondělí začíná v sobotu." Takový úřad produkuje právě tolik lejster, které dokáže sám vyřídit. Ideálně tedy nepřijme z venku žádné nové lejstro a ani žádné ven nepustí. No a nad tou rovnováhou ve VÚČAKO bdí "Velké kulaté razítko".

Ať už je vymyslel kdokoli, měl pravdu.

Za vše může Murphy. Nebýt těch zákonů, snad ani on by nevznikl.

Možná je ani nevymyslel, jen popsal.