Jejich zneužití je na Českém případě jasně vidět. Posloužily jen jako štít pro politický boj a pro přesvědčování mas, jaký jsme hrozný národ. Je to hra na city.
Nebudu tu jmenovat ani jednoho politika co se na této hře podílejí. Všichni je známe. Stejně tak jsou známy politické postoje jednotlivých účastníků.
Vezmu to z jiné stránky a pokusím se popsat mé úvahy na reakce některých lidí ať již politicky angažovaných nebo lidí zcela normálních.
Pokud nechceme přijímat migranty, tak proč nevzít 50 syrských sirotků? Děti za nic nemohou a za válku již vůbec ne. Proč je tedy nevzít a neprokázat solidaritu a lidskost. Proč neudělat tento vstřícný krok, přeci je nechcete nechat jen tak napospas utrpení. Ukážeme tím Evropě a celému světu, že Češi nejsou tak špatní.
Tady přichází čas pro mé úvahy a otázky. Došel jsem k tomu, že náš stát by zvládl určitě daleko větší počet dětí a neměl by s tím být žádný problém ale je tu mnoho otázek, které mě nutí ihned nejásat nad tímto návrhem. Ty otázky mě napadaly postupně a hledal jsem na ně odpovědi ve svém nitru a vyhledával si informace, tak jako to dělá každý a pár jich zde položím, protože na některé jsem odpověď nenašel:
Je 50 dětí dostatečný počet, aby posloužil jako odpustek na naše negativní stanovisko vůči uprchlíkům? Opravdu si někdo myslí, že tento počet dokáže vylepšit reputaci v očích našeho vzoru západní Evropy? Ti kteří toto navrhli a ti kteří to podporují si tím chtějí jen vylepšit svou tvář, nebo to myslí upřímně? Pokud to myslí upřímně, tak ta číslovka 50 dokáže ukojit jejich svědomí a tím to pro ně končí? Proč někdo navrhl zrovna děti ze Sýrie kde se již válka jako taková nekoná? Proč to nejsou děti z Donbasu a je jedno jestli jsou to děti Ukrajinců nebo děti separatistů? Proč to nejsou děti podvyživené nebo nemocné ať již z Asie nebo Afriky? Proč to nejsou děti z Turecka pracující od rána do večera pouze za jídlo? Proč to nejsou děti z nenáviděného Ruska? Ptal se někdo těch dětí zda opravdu chtějí pryč ze své rodné vlasti? Je rozumné tyto děti vytrhovat od svých kořenů? Nebylo by rozumnější pomáhat těmto dětem přímo v jejich zemích? Kdo určuje kterým dětem pomoci a kterým ne?
Je opravdu ta “50“ myšlena symbolicky nebo opravdově? Pokud opravdově není to směšné aby se to dalo označit jako pomoc?
Pomoc dětem by měla být samozřejmostí a měla by být hlavně řádně organizovaná a kompletní a ne si jen vybírat. Na tomto by se měl podílet každý stát. Každý stát by se měl prvotně postarat o své děti a zabezpečit jim zdravotní péči, potravu, bezpečnost, vzdělání a výchovu. Pokud toto má stát v pořádku, tak je opravdu morální povinností pomáhat hlavně dětem po celém světě ale ne jen nějakým určitým počtem ale komplexně a plánovaně a ne jen heslovitě a účelově.
Ono totiž: život čtvrtiny dětí ve světě je poznamenán problémy způsobenými chorobami, válečnými konflikty, předčasnými sňatky nebo nedostupnou školní docházkou. V rozvojových zemích žije v nevyhovujících podmínkách 700 milionů dětí. Mnohé z nich trpí vražednou směsí chudoby a diskriminace. Přístup ke vzdělání nemá ve světě 263 milionů dětí, 168 milionů dětí je nuceno pracovat, z nich polovina v těžkých podmínkách. Kolem 156 milionů dětí trpí podvýživou, nejméně 15 milionů dívek ve věku od 8 do 18 let ročně uzavírá sňatek a 16 milionů jich ve věku 14 až 19 let porodí dítě.
Je tedy ta naše „50“ opravdu pomocí nebo jen politickým bojem? Nejsou ve světě děti, které potřebují pomoc ještě více, než děti Syrské? Kdo na sebe vezme tu odpovědnost a určí toto dítě ano toto dítě ne? Není to opravdu jen falešná humanita některých jedinců?
Brát si 50 dětí jako štít je dle mě velice hanebné a nejde o to přijmout nepřijmout!
