Chcete do firmy kvalitu a přesně to, co potřebujete? Návrat k dávným praktikám začíná.
Posbírat a vybrat z nabídky absolventů odborných škol nebo vysokých škol nikomu dnes nestačí. Co s někým, kdo o skutečných a současných trendech výroby a řízení nic neví a ještě má přehnané sebevědomí ve směru platového ohodnocení?
Firemní učiliště se podařilo slušně zlikvidovat, stejně tak neexistuje spolupráce mezi školami a výrobními podniky. Doby, kdy se chodilo ze školy na praxe do skutečné výroby, kdy nebyla alfou a omegou jen teorie a to ještě z dob, kdy Šemík byl ještě hříbě, se snad zase blíží. Že bude co dohánět a že se bude muset začít naše vzdělávací ideologie změnit už je jasné těm, co shánějí mladé, budoucí odborníky do svých firem.
Možná se to bude zdát divné, ale s doktorátem z filosofické fakulty, z fakulty žurnalistiky nebo historie opravdu těžko dostanete práci ve strojírenství nebo IT. A když ji dostanete, bude to práce podřadná.
Vychovat si svůj personál se daří jen firmám, jako je mladoboleslavská Škoda a pár dalších. Ale to v žádném případě nemůže uspokojit poptávku. V Japonsku i Číně jsem na vlastní oči viděl nejen kompletní zaučení nových sil od teorie a bezpečnosti práce přes manuální trénink práce po propojenost se školstvím. Vzájemná úzká spolupráce je oboustranně výhodná. Školy dostanou přístup k tomu nejlepšímu, co v praxi firmy mají a dělají a firmy pak mají možnost získat realitě odpovídající vzdělanou pracovní sílu, kterou pak dál rozvíjí. Každá firma ví, kolik a jakých profesí potřebuje a na nich také prostřednictvím spolupráce se školami „pracuje“.
Takovou koncepci jsme měli také. Ale výborně se jí podařilo zlikvidovat a dnes se jen těžce bude obnovovat. A pochopili to hlavně ti, u kterých si naši političtí myslitelé byli kdysi pro rozumy. Německo a další vyspělé státy dnes shánějí techniky, dělníky a naproti tomu mají nadbytek manažerů a nepotřebných - leč dobře se studujících - profesí.
Pak se vysokoškolák může klidně tupě divit, že truhlář nebo instalatér vydělá několikanásobně víc. Jednak jich je nedostatek a pak těch, co si sami ani vrzající pant u dveří nenamažou, je jako máku.
A to je zapeklitá situace. Chcete obráběče pro nové CNC stroje? Nejsou. Zato můžete mít 15 manažerů, co by toho jednoho odborníka za 80.000 měsíčně, asistentku, auto a další výhody osobně řídili.
P.S. Jedinou výhodu tenhle systém má, „staří psi“ (učitelé, profesoři a další „vzdělávači“ národa) se nemuseli učit „novým kouskům“ a stát na školství ušetřil. Dnes jich řada jde do důchodu nebo už tam odešli. A nástupce nemají. On ani není potřeba, když o technické obory není zájem…
