Taky Vám ztvrdne hned?

Ať se snažíte sebevíc, někdy Vám okamžitě ztvrdne. A kdyby jen – ještě Vám vzápětí chytne zdravou barvu… Kdo za to může?

Mám pocit, že je to tak schválně načasováno. Než dojdete domů, máte ho tvrdý jako kámen. A do rána – i přesto, že ho držíte v suchu, bez přístupu vzduchu, se nejeden krásně zazelená.

Nedávno se pokoušel jeden „machr od fochu“ obhájit, proč se tak děje. Prý to není šizením nebo výrobním postupem. Prý si za to můžeme sami. A za co že si sami můžeme? Asi Vás zklamu, nejde o erekci a pornoprůmysl. Jde o pečivo.

Zkrátka koupíme jeden den čerstvé pečivo a druhý den ho můžeme hodit do koše. Ať je to rychle tvrdnoucí chleba nebo druhý den zelenající se gumové rohlíky, toustový chleba, veka…

Nezřídka zjistím, že neotevřený balíček toustového chleba nebo občas koupená krájená veka je den-dva od zakoupení už jen na vyhození. Moudré rady, že jde o penicilín, co se dá okrájet, jsou jen obyčejné kecy.

Řešení naházet čerstvé pečivo do mrazáku a pak si odebírat podle potřeby a rozmrazovat třeba v mikrovlnce je stejně dobré, jako nechat čerstvé jahody zmrazit a pak po týdnu je vydávat za stále čerstvé.  Pečivo není čerstvé proto, aby se dávalo do mrazáku, kde vydrží – „čerstvé" - déle.

Oproti tomu, když si připlatíte, koupíte chleba i jiné pečivo, co chutná stejně a má stejnou konzistenci ještě po několika dnech. Rozdíl je ovšem v ceně.  Půlka chleba za 16 korun nebo půlka chleba za 30 korun – to je už znatelný rozdíl. Jenže ten je i v chuti a výdrži. Pokud druhý den je ten za 16 kaček zralý maximálně na topinky, které milujete a pak OK. Ale pokud půlku chleba nesníte, nakonec pár krajíčku musíte vyhodit. Pak asi si příště raději připlatíte.

Stejné, jako s chlebem, je to s rohlíky a houskami. Housky ze supermarketu jsou sice za 2,50, jenže ráno jsou gumové a druhý večer je můžete nechat doschnout na strouhanku, pokud nezezelenají. A když si je koupíte v malé pekárně, jsou sice dražší, ale vydrží podstatně déle. Jak chuťově, tak svou konzistencí. Kde je tedy chyba?

Onen specialista na pekárenské výrobky tvrdil, že velcí pekaři nešidí. Že by šidili ti malí, co jejich pečivo chutná lépe a déle vydrží? No, pokud ano, pak by stejně měli šidit velké pekárny. Protože v tomhle případě by to bylo ku prospěchu zákazníka.

Na druhou stranu, když Vám pečivo rychle okorá a zezelená, co uděláte? No koupíte si další den další. Nebudete přece jíst týden starý, neplesnivějící a chutnající chleba, když můžete mít zcela „čerstvý“.

P.S. Takže to, že Vám rychle tvrdne, je vlastně dobře. Proč to tedy nějak řešit?