Je něco špatně? Změňme tomu jméno a rázem je tu něco „nového“. Co na tom, že s původními chybami, jmény, plány… Třeba se někdo nachytá.
Nějak moc se vžilo, že stačí změnit firmu, tedy jméno, a je po problémech. Z původního se přebere skoro všechno, dá se tomu moderní „image“ a hurá do světa.
Lehce to připomíná vtip o muži, co toužil po změně jména. V něm se Karel Kokotek chtěl jmenovat... Jiří.
A tak se tuhle vytuneluje jedna firma a peníze převedou do jiné, se stejnými vlastníky, stejným zaměřením a rázem je všechno v pořádku. Jinde se politická strana převlékne do nového kabátku, s nadčasovým logem a původními straníky jen proto, že ta „původní tvář“ byla u voličů zprofanovaná… Ale neděje se to jen u firem a stran. Přejmenování ovládají i etnické skupiny obyvatel. Přejmenovávají se názvy ulic, náměstí, objekty…nesoucí jména zdiskreditovaných postav historie a událostí. A všechno v domnění, že ušmudlaný kabátek jménem Renomé bude zase zářivě čistý.
Tak čemu se divit, když EU komisí vrácený projekt (který má vytahat z fondů EU miliony do kapes pár mafiánům) jeho předkladatel přejmenuje, rozdělí do více „nových“ projektů, na první pohled stejně pochybných názvů – včetně původních záměrů – jako byl ten první „sled“.
Na rozdíl o názvů všeho ostatního jsou projekty, kterými chce skupinka kamarádů jednoho ministra naší vlády něčím zcela odlišnějším. Pravděpodobně tu vycházejí jejich plánovači z osobních zkušeností, které jinde ve světě neplatí. Mluvím o tom, jakým stylem půjčovaly a leckde ještě půjčují naše finanční ústavy peníze a komu. Chcete-li půjčku milion-dva na dům, musíte mít jednoho nebo dokonce dva ručitele. Když chcete půjčit miliardy na „projekt mezinárodních rozměrů“, záruky nejsou téměř požadované. Postačí Váš skvělý a výborně pojmenovaný jako-že-záměr.
Z toho patrně vycházely spekulace, že miliony Euro přitečou, když se zaštítí „vzděláváním a obecným pozvednutím“ úrovně. Že jde o úroveň bankovních kont pár osob a ne o prospěch velkého množství obyčejných lidí, poměrně snadno komise EU zjistila. Ovšem partička, která už měla dopředu miliony rozdělené ve svůj prospěch se jich tak lehce vzdát nehodlá. Proto ty další pokusy v duchu „Přejmenujme to - třeba se chytnou“…
P.S. A jak to skončí. No přece přejmenováním. Ne, že by přejmenovali příjmení ministra, co neuspěl. Přejmenování bude v duchu jmenování a předchozí abdikace – původního ministra ministrem novým. Šikovnějším „pojmenovávačem - přejmenovávačem“.
