Nikoho asi nelze hodnotit jen v jednom směru. Pro zachování objektivity tak hodnotím i Václava Klause, coby prezidenta.
Klaus „klaďas“.
Dokázal se dost silně postavit unijním krátkozrakým manýrům a dokázal, že je patriot a nacionalisticky smýšlející, národní zájmy hájící prezident. Nehrbit si záda před Bruselem a říct nahlas to, co si jiní jen v duchu mysleli.
Stejně se stavěl i vůči „zeleným“ aktivitám. Zelené považuji za jedny ze škůdců planety. V podstatě jsou obdobou církevních duchovních. Jen jejich skandály mají jiný obsah. Tvrdit že něco je vědecky dokázané a přitom to v radě případů byla jen účelová lež, to dokázal slušně a těžko říci jestli intuicí nebo dosažitelnými informacemi okomentovat a se i postavit proti „zelené vlně“.
Nebyl snad nikdy z těch, co jiným pro to, aby je „brali“ lezl do „řitního otvoru“. A bylo mu celkem jedno, o koho jde. Možná to ale lze spíše než zásadám přičítat jeho mentalitě člověka, co je sám sobě v očích bez chyby a převyšuje kohokoliv inteligencí a úvahami o čemkoliv, byť o tom nic neví.
Klaus „záporák“.
Když pominu, že nebyl nadstranický prezident, ačkoliv to tvrdil a nadržoval coby otec strany té samé straně i poté, co ji chtěl „vydědit“, pak nelze přehlédnout, že samolibost a jeho ego často dokázalo zaválcovat do prachu i pozitivní věci, pokud nebyly z jeho hlavy.
Co ale byly hlavní „záporácká esa“ jeho pokerové hry, to bylo fraškovité chování v řadě kauz. Jako to například bylo jeho vzdorování jmenovat nové soudce. Kritizovat, že se soudí pomalu, to mu šlo a nakonec to vylepšil amnestií, u které si neopomenul rýpnout, že příště soudci musí soudit lépe.
Další jeho – v mých očích a pocitech - negativní rozhodnutí bylo živení jeho dvorního šaška, který mu dělal jakousi auru boha, zatím co všichni byli satani. Pravda a láska v podání V. Klause už byly opravdu lži „do nebe volající“. Prezident takového formátu, jakým se on vidí, by si takové faux-pas neměl dovolit a to ani v legraci.
Svoje záporné činy završil kopáním do Václava Havla. Ať byl Havel jaký byl, svět ho uznávala bral stejně jako papeže nebo matku Terezu či Dalajlamu. Odtud patrně pramení závist, kterou tak nahlas dává poslední dobou na odiv. Jen ubohý člověk se sníží k tomu, aby kritizoval mrtvého, natož takovou osobu, jakou jeho prezidentský předchudce byl.
Proto se nyní nemůže divit, že většina národa – s výjimkou těch, co dostali amnestii a milost a těch které policie musela pustit z dosahu spravedlnosti – ho nebude nikdy mít za slušného člověka a „svého prezidenta“. Obhajovat ho budou jen lumpové a zločinci, kterým pomohl k miliardovým majetkům nejen kupónovou privatizací, které se účastnil aktivně nejspíš i náš nový prezident a ten samý nový prezident mu bude vděčný, že všechno zatím dopadlo tak, jak bylo v plánu.
V. Klaus se nyní nemusí obávat, že by se kdy někdo pokusil ho zažalovat z vlastizrady, za kterou bych považoval to, že na oko bránil český kapitál a majetek před cizineckým drancováním a raději ho dal lidem kolem sebe. Dnes ČR vlastní několik jeho spřízněných duší a některé už dokonce stihly všechno vyvést ze země a nenávratně zašantročit. Pravdou je jen to, že majetek nepadl do rukou komunistů. Ovšem otázka je, jestli to také není tak trochu mystifikace.
Takže „Klaus – klaďas nebo záporák“ mi vychází jako "Ten, co obětoval za svou vysněnou božskou auru cokoliv, co mu přišlo pod ruku, bez ohledu na kohokoliv s výjimkou sebe".
P.S. Jestli se bude říkat, že byl králem lumpů, zlodějů, podvodníků a mafie, bude to čistá pravda. Pravda v očích a mysli všech slušných lidí, které měl reprezentovat a ne mít za tupé stádo ovcí.
