Je možné mít z cestování s ČD příjemný zážitek?

Cestovat po České republice vlaky Českých drah a mít z toho příjemný zážitek a dobrý dojem? Opravdu je to možné?

AB

To jsem nevyzkoušel už moc dávno. Nejel jsem Pendolinem a ani jiným podobným novým vlakem. Jel jsem jak rychlíkem, tak tím nejposlednějším lokálním spojem. A Vždycky jsem byl mile překvapen. Mé zážitky z doby špinavých, starých a zpola funkčních vagónů, ošuntělého průvodčího, v obnošené uniformě - patrně po dědečkovi - či zamračené, ne příliš příjemné průvodčí, v podobném oblečení, doznaly daleko příjemnějšího, až nečekaného zjištění.

Všude, ve všech (opravdu ve všech a bez výjimky) spojích bylo čisto, všechna místa k sezení byla renovovaná, fungovala toaleta, šla otvírat i zavírat okna… A průvodčí? Ve stejnokrojích. Ženy se šátky na krku, v čistých a padnoucích stejnokrojích. Muži upravení, čistí… Všichni sympatičtí a ochotní, až jsem si myslel, že jsem v nějakém experimentu.

Několikrát jsem s sebou vláčel horské kolo. Ve všech vlacích, i těch nejobyčejnějších a starých, bylo kam kolo bezpečně dát. Do háků či držáků. Žádný problém. A sednout si bylo možné hned vedle kola. Nebylo nutné, ho dávat do nějaké jiné části vlaku. Ve všech vlacích fungoval informační systém o trase, zastávkách, časech i o možnosti zastavení na znamení.

Dokonce jsem zažil, že vlak byl o něco zmenšen v počtu vagónu. Prý je zbytečné mít tři vagóny, když na zbylém úseku jezdí málo lidí. Takže i ekonomika a selské uvažování se vrátily na koleje Českých drah?

Nikde jsem nemusel vyskakovat z jedoucího vlaku, protože nebyl způsob, jak ho zastavit. Nikde jsem nebyl bez informací, proč se stojí a jak dlouho. Když došlo ke zpoždění kvůli jiné soupravě, dozvěděl jsem se to bez sebemenšího problému.

Po letech, kdy jsem cestoval vlakem relativně častěji a za příšerných, skoro bojových podmínek, kde dokonce průvodčí se neobtěžoval za celou 60 km dlouhou cestu dojít mě zkasírovat, pokud jsem neměl lístek z fungující pokladny na nádraží…, jsem byl opravdu mile překvapený. Skoro bych mohl zvolat:“ Bravo, České dráhy! Jen tak dál!“ A dokonce, jak jsem si přečetl, lze fungovat i se ziskem. Ne velkým, ale přece.

Ale jednu chybu na kráse jsem přece jen našel. Vlastně ani jsem ji hledat nemusel. Byla to samotná nádraží. Až na opravdové výjimky, vyla všechny nevzhledná, nejméně 40 a více let neudržovaná, zchátralá, odpuzující. V mnoha případech už nefunkční a zavřená. Když pak někde čekáte na vlak, a není právě slunečné počasí a Vy se nemáte kam schovat, protože celá budova je zavření a čekárna je vlastně jen perón, v lepším případě rozpadající se střecha nádražní budovy, je to skoro stejné, jako by Claudia Schiffer měla na nose pěticentimetrovou bradavici s dlouhým chlupem.

Takže na otázku, zda můžete mít z cestování s ČD i příjemný zážitek, odpovím: já ho měl. Fakt! Klidně na to dám štempl „Vyzkoušeno a ověřeno“.

P.S. Přesto, pokud budu hledat nějakou formu spojení, až zase budu bez auta, pojedu klidně vlakem. A docela se na to i budu těšit.