Aneb jak ministr financí machroval před stávkujícími, aby se nakonec nezmohl ani na slovo…
Když sami nahrajete soupeřovi na smeč, nemůžete se pak než divit, jak jste si naběhli. Když ministr financí kalousek chtěl zesměšnit neznámou paní (která na něj z davu před jeho ministerstvem slovně vyjela) tím, že se bude chlubit svým „hákováním“ od půl sedmé, narazil. Po dotazu co že dělala ta paní, že není v zaměstnání ho „utřela“ s tím, že ONA je po noční směně.
„Jó pane ministře financí, jsou lidé, co pracují i v noci“, se mi v tu chvíli chtělo na pana Kalouska křiknout do televize. A chlubit se tím, že celé dopoledne vyřizuji telefony s médii a dávám rozhovory a nazvat to „hákováním“? Tím to pan Kalousek opravdu dorazil.
Ať už to bylo s tou noční směnou oné paní jakkoliv, u mě bodovala. A zpětně můj pocit umocnilo, když jsem si vzpomenul, jak pan Kalousek u novinového stánku procítěně citoval básničku o odborářích a papaláších. Zase se potvrdilo, že než po někom střelíte, musíte pořádně zamířit, abyste netrefili vlastní zadek.
Tak pro příště – pane ministře, nejdříve si ověřte, jestli se jinde hákuje i jindy, než kdy hákujete sám. A doporučil bych si i ověřit, zda pojem „hákovat“ se dá aplikovat i na Vaši činnost.
P.S. I když možná v jistém smyslu asi ano, neboť to všechno, co pro nás děláte je, že nás berete hákem.
