"Poplatek vždycky skončil v kapse někoho jiného."   Jak to víte?  Co je "kapsou někoho jiného?  On to nebyl zúčtovatelný příjem?

Pravičák má v sobě hrdost, levičák nikoli, ten se podcenuje a naříká jak chudáček. Jak se má špatně...

Skutečná solidarita- toto uznávám jen ve zdravotnictví, že platíme všichni.I když mnohem lepší by bylo, aby se každý pojistil sám. Skutečná solidarita není v tom, že stát dá potřebným a chudým. Skutečná solidarita je výhradně to, když někdo dá z  v l a s t n í   peněženky!!

Proč nikomu nevadí, že se u zubaře platí stokorunami a tisícikorunami? Proč je v tomto případě ČSSD zcela lhostejná? Je ČSSD skutečně sociální? Vysoké poplatky u zubaře se týkají hlavně sociálně potřebných- důchodců. Jak je možné, že sociální straně vůbec nevadí, že důchodci musí u zubaře platit stokorunami či dokonce tisícikorunami.? Vzorný důkaz, jak ČSSD doslova kašle na lidi.

Já si myslím,že platby u zubaře vadí všem normálním  lidem,ale bohužel zubařské loby se podařilo řadu zákroků vyjmout z úkonů hrazených ze zdravotního pojištění a to bez ohledu na to zda byla u moci ČSSD nebo ODS.Na zuby se obvykle neumírá,jen to pekelně bolí.Nakonec si většina lidí zaplatí odstranění bolesti.Tedy Ti co na to mají.Platí ,ale za konkretní výkon,kterého se jim dostane.Proč ale platit poplatek za to,že přijdu do ordinace,když lékař za mne dostává kapitační platbu od pojišťovny bez ohledu na to zda jej navštěvuji nebo ne a za provedené výkony dostává úhradu také.Proč platit poplatek za recept,když lekárna má marži na každý vydaný lék atp.Proč platit pobyt v nemocnici,když ústavní soud rozhodl,že to je neůstavní.V případě církevních restitucí se řada diskuterů ohání tím,že ústavní soud rozhodl správně.V případě zrušení poplatků v nemocnici se pak tatáž skupina odmítá s tímto rozhodnutím ztotožnit.

V ústavě je to, že základní zdravotní péči máme zdarma, pokud jinak nestanoví zákon. Tak nějak to je v ústavě. Základní ošetření každý samozřejmě dostane. Jde o to, že po zrušení poplatku se bude déle čekat v ambulanci i na operace. Budou  se zavírat některá lůžková oddělení, a některé menší nemocnice. Je ČSSD skutečně sociální? At mi nikdo neříká, že důchodci stačí sto korun na stravu a léky na jeden den. Při pobytu v nemocnici dostane přeplatek za energii. Takže ve skutečnosti na pobytu v nemocnici  ušetří ještě víc, popravdě řečeno, na tom ještě vydělá!

Bez regulačního poplatku nemocnice zchudnou - o tom nemá cenu diskutovat. Pochopitelně - na své si přijdou , zvýší se pojistné , daň nebo cokoli.

P.S. Vždy , když slyším nebo čtu - lékařskou péči ( vzdělání...) máme dle Ústavy zdarma, jsem znechucen a nechápu, jak mohou být autoři těchto výroků tak bl.... , řekněme bláhoví !!

Zdarma není na tomto světě absolutně nic. Z principu. Mění se pouze forma , jak to hradíme.

Smutné a jak se postupně přesvědčuji, velmi se blížící skutečnosti.

Společným jmenovatelem všech ideových konfliktů ve zdravotnictví a zhuštěným vyjádřením morálky ovládající toto odvětví je pojem „solidarita“. Právě na jeho hanebném zneužívání je v konečné instanci postavena celá obhajoba státní regulace zdravotnictví. Státní regulace zdravotnictví a zvláštní daň (k zamaskování její pravé podstaty se jí říká zdravotní „pojištění“) jsou údajně projevem a zárukou „solidarity“ mezi mladými a starými, mezi zdravými a nemocnými, bohatými a chudými atd. Taková argumentace je zcela nesmyslná. Cožpak věk, zdravotní stav nebo majetková situace jsou samy o sobě důvodem k nějaké solidaritě? Cožpak solidarita je nějaký závazek (který má být navíc ještě vynucen státem)?

Pro vás mínusáře dodávám ještě tento dovětek.

Protože altruismus je morálkou smrti a nikoli života, nikdo se jí důsledně neřídí. Chce-li člověk žít, musí etice altruismu neustále unikat. Lidé jí unikají, avšak viní za to sami sebe, nikoli etiku altruismu. Efektu, jehož kazatelé této středověké morálky chtějí a od nepaměti chtěli u člověka dosáhnout, je tak dosaženo. Jak asi vypadá psychika člověka, který ví, že se své morálce musí neustále zpronevěřovat, aby mohl žít? Jak asi vypadá jeho sebeúcta? Takový člověk je nutně veden k závěru, že člověk je v podstatě defektní bytost, svou přirozenou povahou je zlem, není schopen morální existence, není schopen chovat se „dobře“. Výsledkem je zničení individuality, rezignace na vlastní schopnost a odpovědnost a touha oddat se autoritě. Takový člověk se nutně obrací ke kolektivu či bohu, aby oni směřovali jeho život, když on sám je nicotným a nemravným tvorem.