Proč některý pes zlobí?
A snažím se opravdu hodně. Tak hodně, že mi už pomalu dochází inspirace. Chtěl bych totiž svému páníčkovi dělat jen samou radost a být mu k užitku. Však on si to zaslouží!
A tak mu pomáhám! Když vidím, že páníček něco hrabe v záhoně, okouknu, jak to dělá, a když si pak jde domů odpočinout, nastoupím já. Přesně tak, jak to dělal on a přesně na stejném místě, se snažím hrabat a hrabat. Někdy zvládnu i kus vedle, když ten páníčkův odpočinek trvá déle.
„Ježíši, cos to zase udělat? Já tě snad přerazím! A kde jsou teď ty tulipánový cibule, co? Jen mi přiděláváš práci! Mazej!“ Prstem mi ukáže směr, kterým mám mazat a tak se jdu, trochu uraženě, natáhnout k plotu do stínu. Opět nepochopil!
„A opovaž se, k těm záhonům, vůbec přiblížit! Slyšíš? Zákaz!“ pokračuje přísně páníček, ukazuje na záhony a zle se na mě dívá.
No, dobře, dobře! Když zákaz, tak zákaz! Trochu se teda teď natáhnu a prospím, když mě u sebe nechceš mít.
A páníček dává zatím záhony a cibule tulipánů do původního stavu, nerušen psím kamarádem, který tam v rohu zahrady trucuje. Dává se v klidu i do dalších částí svých latifundií, netuše, že je nenápadně „poočku“ sledován. Staré šlahouny cuket vyhazuje na kompost a než odejde ze zahrady, ještě se spokojeně rozhlédne po svém díle.
Co to tam ten páníček asi hází? Honí se mi to v hlavě pořád dokola, až musím vstát a jít se podívat. No tohle! Jsou tady celé zelené rostliny, které přece patří na ty páníčkovy záhony. Určitě se spletl a hodil to sem omylem. Musím mu to dát zase do pořádku.
Co mi to ale dává práce, to neuvěříte. Páníček sem omylem hodil snad všechno. Pomalu lezu nahoru a zase dolů z kompostu. Nahoru to jde lépe, dolů musím nosit plnou tlamu toho zeleného a tak mi to překáží v chůzi. Zakopávám, koulím se, ale nakonec se mi to povede. To zelené je zase pečlivě rozprostřené na všech záhonech a pěkně se tam vyjímá. Lehám si před záhony a dívám se na svoje dílo. Hezké! Páníček mě určitě pochválí!
„No teda, co je zase tohle?“ ozve se za mnou.
Sklopím uši, přikrčím se a jen páníčka ze zdola pozoruju.
„Ty snad nejsi normální pes. Můžu já tě nechat chvíli samotnýho? Běž, ať tě nevidím. Slyšíš? Mazej!“
Natažená ruka a prst mi opět ukazuje do rohu zahrady.
Jdu, ale tak, aby poznal, že se na něj taky zlobím. Lehám si k němu zadkem a čumákem k plotu. Pokládám si hlavu na packy a smutním si. On zatím zase hloupě nosí všechno to zelené zpátky na kompost.
Když myslí, že to je tak lepší, tak ať si. Mě už to nezajímá. Mám jinou zábavu. Něco tady totiž ukrutně voní? Jako bych tu cítil myš. Větřím a určuju směr, odkud to táhne. No, jo, už to mám. A už vidím i díru v zemi. Je u plotu a vede k sousedovi. Vím, že páníček myši nesnáší. Vstávám teda a jdu mu ji chytit. Jenže musím hrabat. Hluboko a pak i široko. Hrabu a hrabu a pak slyším zase svého páníčka těsně za mnou.
„To už přestává všechno! Ty seš vážně hyperaktivní. Co tě to zase raflo? Mazej!“
Jdu, teď už vážně uražený a nepochopený.
Nevšímá si mě, baví se sousedem a zahrabává moji, tak pracně vytvořenou díru. Že tam zahrabe i tu myš, to vůbec neřeší. A já ji už skoro měl. Stačila chvilka a donesl bych mu ji na důkaz své lásky a vděčnosti. Škoda! Teď si zase myslí, že jenom a jenom zlobím. A já mu přitom pomáhám.
On mě, ten můj páníček, snad nikdy nepochopí.
Alena Pekařová
Hlavně, že si můžeme hrát
Jeli jsme zase jednou okolo té nádhery za dlouhým plotem. Předpisově sestřižený trávník nejzelenější ze všech v okolí, cesty, vlny v terénu, kopečky, kopce, potoky, jezírka a větší jezero s ostrůvkem. U toho samozřejmě stoprocentní obslužnost, aby se těm, kdo na to mají, mohlo splnit kdejaké přání. Prostě skoro vše, co hrdlo a tělo ráčí. Takový malý ráj na Zemi.
Alena Pekařová
Šedý mrak
Již delší dobu s tím zápasila sama. Bránila se, jak se dalo, kupovala v lékárně všechno, co jí tam nabídli a začala to užívat, vždy s novou nadějí. Po pár dnech však vždy musela uznat, že všechno přicházelo „v niveč“. Bylo jí čím dál hůř.
Alena Pekařová
Proč ho strašíte?
Autobus měl přijet přibližně za tři minuty a po chodníku se ještě loudavě přibližovala hlasitá trojice. Tedy ona, on a ono. Vypadalo to, že pojedou do města se mnou.
Alena Pekařová
Dopis
Stará paní sešla opatrně schody a po cestičce z písku, došla k vrátkům. Odemkla poštovní schránku, umístěnou ve středu branky, a nakoukla dovnitř. Tiše si vzdychla a vydala se pískovou cestou zpět. Obtížně vyšla schody, přidržujíc se jednou rukou zábradlí a druhou svírajíc hůl. Tiše za sebou zavřela vstupní dveře.
Alena Pekařová
Hvězda
„Kubíku, tak nám to jede až za půl hodiny. Vydržíš tady čekat nebo půjdeme ještě do parku?“ obrátil se starší pán na malého, asi pětiletého klučinu. „Počkáme tady, dědo. Nechci do parku. Budu koukat na auta.“
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
I na čarodějnice padaly rekordy. Nejtepleji bylo severně od Prahy
V poslední den měsíce dubna se na řadě míst koná tradiční pálení čarodějnic. Středočeský kraj však...
Fin, který ukradl desítky tisíc záznamů z psychoterapie, půjde do vězení
Finský soud v úterý odsoudil 26letého muže k šesti letům a třem měsícům vězení za to, že se...
Největší klimatické nesmysly přijala současná vláda, míní europoslanec ANO
Byla to právě vláda premiéra Petra Fialy z ODS a evropské předsednictví České republiky, kdy se...
Von der Leyenová s kampaní navštívila Prahu, na Národní třídě čepovala pivo
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s předvolební kampaní Evropské...
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 752x