Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kouzelná kniha

Kouzelnou knihu má možnost poznat a přečíst úplně každý! Nevěříte? A přesto je to pravda.

Každý z nás se s ní jistě setkal během dětství a nedá na ni dopustit. Možná, že z ní i zná některé statě nazpaměť a přeříkává si je v době, kdy je mu ouvej. A ono to kupodivu alespoň trochu zabírá. I proto je to kniha kouzelná. Pravda, pro každého je to jiná. A každý jen tu svou, má za jedinou. Tu jednu jedinou, která ho provázela dětstvím, a navozovala v něm pocity štěstí a lásky.

 

Já jsem si to ověřila i u svých dětí. Když například prvorozený syn dozrál do dostatečného stádia vnímání okolního světa, nakoupila jsem mu hodně prvních leporel, která jsou pro dítě vstupenkou do světa knih. A on si sám vybral tu svou jedinou - „O veselé mašince“. Její krásně zpracované a ilustrované tvrdé stránky se pak od té doby staly naším věrným společníkem. Nemohli jsme se bez ní obejít ani při jídle, ani při procházce venku. To, že se samozřejmě stala součástí i našeho večerního ukládání do postýlky, snad ani nemusím psát. Prostě to byla ta jedinečná „kouzelná kniha“, která syna naprosto a dokonale zaujala. A to tak silně, že ji za mnou nosil ve všech možných i nemožných chvílích, ve kterých jsem mu nemohla číst. Ale stačilo se krátce kouknout na obrázek, který byl zrovna aktuální a již jsem mu mohla „číst“, i když jsem zrovna míchala něco na plotně. Jen kouknout … aha… jsou tam dvě postavy fešných děvčat – blondýnky a černovlásky, které oblečené v uniformě svírají kleštičky na lístky. A už jsem mohla zpaměti odříkávat:

„Dvě průvodčí má náš vlak, Mařenku a Anduličku. Mařenka je kterápak? Mařenka má důlek v líčku. Kleště nosí cvaky cvak, Andulička taky tak.“

Otočilo se pár tlustých stránek a dětský prst se zabořil na dalším obrázku. Aha, je noc a z vlaku srší jiskry:

„O půlnoci do tmy tmoucí, topič a náš strojvedoucí napínají zrak. A když v noci o půlnoci, tisíc jisker srší vlak, je to drak, je to drak.“

A stránky se opět vracejí někam na začátek a prst se neúprosně zabodává na letní pohodě:

„Husopaska, pasáček, každý mává na vláček, dokud vidět obláček,“ odříkávám a dítě zrychleně listuje dál.

 

Jak jsem jen bývala ráda, že se mi texty vryly do paměti. A to důkladně. Však se mi ještě i teď, po všech těch dávno uplynulých letech, vybavují. A když je, jen tak z legrace, začnu odříkávat, vyčaruji tím, na obličeji již dávno dospělého syna, vědoucí úsměv.

 

A moje „kouzelná kniha“? Ta moje nejmilejší a nejvíc omakaná? To byl román „Velké trápení“ od Heleny Šmahelové. Ostatně, od této spisovatelky, jsem pak přečetla snad úplně všechno. Stala se tak ze mě postupně a nenásilně velká čtenářka, která bez knihy už nemůže vůbec být.

 

A tak se stalo, že mě i syna, dokázaly naše „kouzelné knihy“ vtáhnout do toho nádherného světa, který se rozprostírá za každou obálkou a žije, čilým a různorodým životem, na potištěných stránkách.

Nehledě na to, že mi nové knihy i nádherně voní. Neznám prostě nic lepšího, než očichávat nově koupenou a poprvé otevřenou knihu. Mám dokonce i vlastní rituál, který prostě musím stůj co stůj dodržet, než se začtu do děje. Již jaksi automaticky vezmu knihu, podrobně si prohlédnu obálku, otevřu, přičichnu, nalistuji a vděčně pohladím první stránku. Jo, a po každém zavření knihy, ji ještě na rozloučenou pohladím po obálce.  

A myslete si o mně, co chcete. Rituál je rituál, to se nedá nic dělat.  

 

A co vy, milí přátelé? Jaká je ta vaše „kouzelná kniha“?

Autor: Alena Pekařová | středa 28.1.2015 14:52 | karma článku: 8,28 | přečteno: 230x
  • Další články autora

Alena Pekařová

Proč je mi smutno na Silvestra

Zkusili jste si někdy vyjít na Silvestra ven do noční zahrady a jen tak v tichosti tam postát? Ne? Pak asi nepochopíte ten můj smutek nad lidským a hlučným vyjádřením silvestrovského veselí.

31.12.2014 v 5:00 | Karma: 15,11 | Přečteno: 528x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Alena Pekařová

Proč si nedat třeba amarouny?

„Tak, a je po Vánocích,“ konstatoval syn s pohledem upřeným do lednice. Ne, že by byla prázdná, ale trochu přece jen zhubla. „Ty máš hlad?“ zeptala jsem se spíš jen proto, aby řeč nestála. Byly dvě hodiny odpoledne a po docela vydatném obědě hlad mít ještě nemohl. „Ne, jen mám na něco chuť.“

27.12.2014 v 15:00 | Karma: 12,00 | Přečteno: 890x | Diskuse| Osobní

Alena Pekařová

Proč si nepopřát – aneb jsem tady nová

Nevím ještě, jak to tady na blogu všechno chodí a funguje. Jsem nová (od letošního léta) a jako nováček se tady teprve pomalu rozhlížím. Ale přece jen jsem již na něco důležitého přišla a podle toho se začínám i chovat a zařizovat.

21.12.2014 v 5:00 | Karma: 9,43 | Přečteno: 355x | Diskuse| Společnost

Alena Pekařová

Proč se tak chovají?

Když mi tu příhodu vyprávěl, přepadl mě velký vztek na celý ten nespravedlivý svět. Proč se někteří chovají tak bezohledně, tak agresivně a tak hnusně? Proč schválně kazí náladu ostatním a pak se ještě hrozně diví, že nejsou mezi lidmi oblíbení?

18.12.2014 v 17:30 | Karma: 30,16 | Přečteno: 1703x | Diskuse| Společnost

Alena Pekařová

Zvoneček

Začalo to všechno úplně nevinně a to tím, že Lojza našel zvoneček. Tak, jako každé sobotní ráno, se vydal na svá známá místa do lesa. Vykračoval si to s košíkem a s novým narozeninovým houbařským nožem a ......najednou ho za pařezem uviděl. Byl tam, chudák malý, zapadlý v mechu a trochu kovově svítil.

12.12.2014 v 11:50 | Karma: 6,28 | Přečteno: 317x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad

2. května 2024  10:45,  aktualizováno  11:01

Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...

Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico

2. května 2024  10:59

Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...

SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem

2. května 2024  10:56

V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...

KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby

2. května 2024  10:41

Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...

  • Počet článků 106
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 752x
Jsem "obyčejná ženská z lidu", tedy středoškolačka, která věnovala skoro celý život práci. Práci pro svého zaměstnavatele i pro svou rodinu. Nyní již při vidině blížícího se důchodu se začínám věnovat i sama sobě. To znamená především svým koníčkům, což je zahradní architektura a nyní nově i psaní. Začínám psát nejen povídky, ale i romány.