Jak nejlépe umyjeme podlahu

Nejprve jsem zkoušela všelijaké prostředky a pak na hodně dlouho zůstala jen u teplé vody. Jo, píšu o mytí podlahy, přesněji řečeno o mytí lina, které máme na podlaze. 

Nějak jsem si nemohla stále vybrat vhodný prostředek na podlahy a nakonec mi prostě začala vadit i ta chemie. Nevím proč. Prostě se mi najednou nechtělo zbytečně plácat na podlahu různé chemické přípravky, když je můžu úplně klidně vynechat. Zůstala jsem tedy jen u hodně teplé vody a zjistila, že výsledek je skoro totožný. Podlaha byla umytá dobře, jen s tím rozdílem, že nebyla cítit po chemii a kýbl jsem klidně mohla vylít na trávník a nemusela se bát, že ho tím zahubím. Naopak se zelenal o to víc, čím častější dávku z kýblu dostával. A ještě jsem přitom ušetřila dost peněz.

A pak se to stalo. Ten pro mě zásadní zvrat. To jsem ale musela jednou přijít do práce o hodně dříve a potkat tady již s prací končící uklízečku.

„Á, dobré ráno,“ vítala mě vesele.

„Dobré ráno, tak už máte hotovo a jdete domů?“

„No jo, už to musí jen oschnout,“ podívala se zálibou na ještě vlhkou podlahu. „Dejte si pozor, ať se nesmeknete,“ varovala mě před možným pádem.

„Děkuju, půjdu opatrně. A poslechněte, čím vy tu dlažbu vlastně myjete, že se pořád tak krásně leskne?“ Využila jsem situace a možnosti vytáhnout z profesionálky ten zázrak.

„Víte, já nepoužívám žádnou chemii, kterou fasujeme. Nelíbí se mi to. Podlaha po ní není pěkně umytá, je matná a šmouhatá. Vzala jsem si proto z domova láhev octa a vždycky si z ní odliju do kýblu s teplou vodou a tím octovým roztokem se pak podlaha umyje skoro sama. Je vydesinfikovaná a hlavně se hodně leskne. A je bez šmouh. My to v Polsku jinak než octem nemyjeme.“

Podívala jsem se znovu na dlaždice a musela uznat. Lesk jako blesk, žádné šmouhy a žádná chemická vůně kolem. Kupodivu ani octová. Jen svěží vzduch a čisto.

„To já to hned dneska musím doma s tím octem vyzkoušet. Neudělám nic linu?“

„Kdepak, jednak to myjete roztokem a jednat i ten samotný ocet v lahvi je ředěný, tak je to bezpečný. Nebojte, budete moc spokojená, uvidíte.“

Byla jsem! A jsem stále. Od té doby máme doma tak krásně lesklé lino, že vypadá jako čerstvě navoskované. V obchodech teď míjím regály s mycími prostředky s pocitem vítěze a pokaždé, když doma umývám podlahu, si na tu ženu z Polska s vděkem vzpomenu.