Jsem přesvědčen, že většina západních politiků, kteří mají aspoň trošku smysl pro realitu, si také myslí, že anexe Krymu je „hotová věc“, minimálně na pár desítek let, jen to neřeknou nahlas.
Protože tím potřebují „milosrdnými lžemi“ a falešnými nadějemi udržovat Ukrajince v iluzi o „spásonosné“ Evropské unii. Napřed EU tlačila Ukrajinu k asociační dohodě, místo aby vymyslela pro země tohoto typu alternativní formu partnerství, která by je nenutila „odstřihávat se“ od Ruska, pak přišel Majdan, útěk Janukovyče, válka a anexe Krymu. Potom západ nechal Ukrajinu naholičkách, na jedné straně ji odmítl vyzbrojit, na druhé straně vyhlásil nesmyslné protiruské sankce, které nic nevyřešily, jen všem stranám přinesly škodu, a teď si nechtějí západní vrchnostpáni přiznat, že kvůli jejich diletantské politice zavlekli Ukrajinu do situace, kdy je pro ni Krymský poloostrov definitivně ztracen, přinejmenším na pár desítek let, viz Severní Kypr, Podněstří, Tibet či Náhorní Karabach.
Západ se zjevně z historie nepoučil. Připomíná mi to Churchilova slova ohledně italské okupace Habeše (Etiopie) z roku 1935. V podstatě zpětně tvrdil, že buď se mělo vojensky zasáhnout na podporu Habeše, nebo okupaci nějakým způsobem akceptovat jako „hotovou věc“, že sankce proti Itálii byla ta největší hloupost, protože tím Habeš nebyla osvobozena, a navíc byla Mussoliniho Itálie vehnána do Hitlerovy náruče vinou zhoršení vztahů s Británií a Francií.
A podobné je to s konfliktem na Ukrajině. Západ svou váhavou a polovičatou politikou dosáhl jen toho, že Ukrajina je na tom dnes hůř než za Janukovyče, ztratila Krym, na Donbasu se vyklubal „zamrzlý“ konflikt, a nad to se velmi zhoršily vztahy západu s Ruskem.
A tak se ptám: cui bono? Kdo z toho bude profitovat?
