Srovnání lhostejnosti některých lidí k invalidům s tzv. xenofobií je nespravedlivé!

Před chvílí jsem narazil na zprávu, že sousedé odmítli plošinu pro vozíčkáře v bytovém domě (bydlí ve třetím poschodí), a on se musí proto stěhovat.

Více zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1655221-lide-v-dome-odmitli-plosinu-pro-vozickare-nemocny-muz-se-musi-stehovatJako slepce od narození se mě toto velmi dotklo. Vzhledem k tomu, že jsem známý svým ne příliš vstřícným postojem k politické korektnosti a bezhlavé "vítací politice", obdržel jsem po sdílení výše zmíněné zprávy na svém facebookovém profilu odpověď, že to údajně souvisí s xenofobií, že buďto budeme "civilizovaní"..., atd., atd.
https://www.facebook.com/adam.z.mikulasek/posts/1089643887754007?pnref=storyJiž delší dobu se občansky angažuji jako liberálně-levicově smýšlející člověk, takže mám přátele napříč politickým spektrem. Dlouho jsem naivně důvěřoval tomu, že tak zvaná "nová" či "humanistická" levice to se svým humanizmem myslí opravdu vážně a že právě tento ideový směr bude mít největší pochopení pro lidi s těžkým zdravotním postižením a jejich problémy. Leč, šlápnul jsem vedle, jak ta jedle.
Když jsem kupř. loni plédoval za valorizaci příspěvku na péči, ohlasy ze strany tzv. humanistické levice se více méně rovnaly mlčení, jen zřídka jsem od zastánců tohoto směru obdržel souhlasný komentář, příp. "To se mi líbí" či sdílení na Facebooku, (ostatní sociální sítě nepoužívám). Naopak jsem dostával poměrně hojně pozitivních ohlasů od těch lidí, kteří zastávají konzervativně či tradicionalisticky levicové názory, u nás symbolizované např. Michalem Haškem, příp. Milošem Zemanem, na Slovensku pak Robertem Ficem a jeho stranou Smer-SD. Jako zarytý volnomyšlenkář a levicový liberál (i když nikoli multikulturalista) jsem byl touto skutečností upřímně zděšen a pořádně zklamán - lidé, s nimiž jsem chodil na demonstrace proti takzvanému "lánskému puči", pomáhal jsem jim ohledně různých petic, se najednou tvářili lhostejně k mým oprávněným steskům, že ministerstvo práce a soc. věcí by pro postižené mohlo dělat více. Jen tak mimochodem, když pan prezident oprávněně prohlásil, že ne každý hendikepovaný žák má předpoklady se integrovat do běžné školy, a že tedy i speciální školy mají také své neoddiskutovatelné místo, to jsme jeho odpůrcům byli užiteční, mohli říct, že Zeman je necitlivý vůči zdravotně postiženým. Stejně tak když prohlásil (měl tehdy nějaké poranění), že není důstojné jmenovat vládu na vozíku, strhla se štvanice. Kdo si v té době asi vzpomněl na někdejšího prezidenta USA, Franklina D. Roosevelta, který své tělesné postižení z týchž důvodů velmi rafinovaně před veřejností skrýval.
Když ovšem dojde na "lámání chleba", což je tehdy, když jde o peníze ze státní kasy, najednou ti stejní lidé počnou být k požadavkům zdravotně postižených hluší, či při nejmenším "nahluchlí". Ptám se tedy, proč tomu tak je? Proč pisatelé do liberálně-levicových internetových médií, kteří sami znají nějakého toho hendikepovaného člověka, nenapíší o našich problémech nějaký ten článeček? Mohl bych jmenovat, ale neudělám to. Proč liberálně či humanisticky levicově orientované spolky a iniciativy příliš či vůbec na svých stránkách nezmiňují problematiku zdravotně postižených?
Zatím na neštěstí na toto nemám jednoznačnou odpověď a spekulovat nechci.
 Jedno ale vím - směšování obav většiny lidí z masového přistěhovalectví z obtížněji integrovatelných kultur či konzervativní postoje s lhostejností některých lidí ke zdravotně hendikepovaným spoluobčanům je pokrytecké, neoprávněné a nespravedlivé, mé zkušenosti mi říkají, že z velké části je tomu právě naopak. Možná právě skutečnost, že tradicionalisticky či nábožensky založení lidé jsou k postiženým ohleduplnější je dáno právě tím, že nerezignovali na morální hodnoty jako je láska k bližnímu a potřeba vzájemné solidarity, respektive, že tyto morální hodnoty uplatňují v osobním životě, na rozdíl od některých jiných, kteří na halasném a ideologicky podbarveném prosazování "jediné správné podoby humanizmu" jen sbírají politické body, v osobním životě ovšem používají úplně jiná hodnotová měřítka.
Závěrem bych se chtěl upřímně a ze srdce omluvit všem těm, kteří zastávají liberálně-levicové, pro-merkelovské a podobné postoje, ale uplatňují je i v praxi, tedy i v osobním životě, upřímně se snaží pomáhat ne jen tam, kde jim to něco přinese, ale i pomáhat nezištně, z opravdové lidské solidarity či lásky k bližnímu. Těchto lidí si velmi vážím, a ačkoli se v některých otázkách  třeba politicky neshodneme, plně jako demokrat a tolerantní člověk jejich odlišné postoje respektuji. Zároveň bych se chtěl stejně tak omluvit hejtmanovi naší krásné Jižní Moravy - JUDr. Michalu Haškovi - a našemu prezidentovi - Ing. Miloši Zemanovi - za své minulé kritické postoje vůči těmto politikům, jež pramenily zejména z nedostatku objektivních informací o tom, jak se věci skutečně mají. Nevadí mi jako sociálně-demokraticky smýšlejícímu občanu, jestli je někdo komunista, křesťanský demokrat, pravicový liberál, konzervativec, anarchista či nacionalista, co mi ovšem vadí opravdu hodně, je obyčejné pokrytectví ve stylu - káží vodu, pijí víno.