Přesně takto na mě působí názor tzv. „expertů“ ve smyslu, že je „správné“ zbavit někoho místa velvyslance kvůli ostudným veřejným projevům jeho manželky. Jako bychom byli Saudská Arábie.
Chápu, že když nějaký blízký příbuzný diplomata na sociálních sítích systematicky uráží různé lidi a dostává se to do médií, nedělá to dobrý dojem, o tom žádná. Také nechci spekulovat, zda právě toto bylo skutečným důvodem odvolání pana Borůvky ze Švýcarska, nebo byly důvody jiné…, ale z obecného hlediska si stojím za tím, že trestat někoho za jeho manželku/manžela, rodiče, potomka či sourozence do moderního, demokratického a právního státu zkrátka nepatří!
Žena velvyslance není soukromá osoba, nemůže urážet, shodují se experti
Už proto, že trestání někoho za činy příbuzných je symbolem různých totalitních režimů. Příklad: tatínek a maminka podepsali něco, co neměli…, takže jejich děti nemohly studovat vysokou školu. Manžel byl odsouzen do dlouholetého žaláře, manželka byla tlačena k tomu, aby se se svým mužem rozvedla, příp. se ho veřejně zřekla, jinak vyhazov z práce, eventuálně další postihy typu ztráty bytu a podobně.
Ovšem ani vyspělé demokracie na tom nebyly vždy ideálně. Stačí vzpomenout významného amerického prezidenta z doby 2. Sv. války, F. D. Roosevelta, který musel téměř jako „profesionální herec“ maskovat své tělesné postižení, aby své zemi „nedělal ostudu“.
Z vozíku vyhrál světovou válku
A jako sám od narození hendikepovaný rozhodně nemohu schvalovat princip, že mít za manželku/partnerku třeba schizofreničku by mělo být „červenou kartou“ pro výkon nějaké politické, úřednické či diplomatické funkce, protože „to kazí image“ státu, strany či nějaké veřejné instituce. To považuji za nebezpečný precedent, napřed je to „prostořeká“ manželka, příště invalidní vozík, a nakonec třeba ráčkování nebo křivý nos.
Navíc, v moderní společnosti, kde mají lidé obou pohlaví stejná práva a svobody, nemá manžel žádnou možnost manželce např. zakázat internet, sociální sítě či veřejné vystupování…, jediné, co může udělat, je se dát rozvést, což ovšem znamená „odkopnout“ manželku proto, že dotyčnému její psychické problémy, komplexy či diagnóza… překážejí v kariéře. A aby stát, který se hlásí k humanizmu a modernímu právnímu státu, na lidi tlačil stylem – buď tvá manželka, nebo zaměstnání, vyber si…, to považuji za vysoce nepatřičné a nemorální.
Takže vyzývám různé pseudoexperty, aby se příště trošku více zamysleli nad svými veřejně hlásanými postoji i z dalších úhlů pohledu, ne jen z úhlu jednoho, protože takovýto černobílý přístup je z pravidla cestou do pekel.
