Provolání – spojme se v požadavku na obnovení smazaných blogů

Toto provolání míří jak na bloggery, tak čtenáře. Kauza smazaného blogu L. Provazníkové rozvířila na různých médiích a sociálních sítích diskuzi o postupu zdejších redaktorů.

Objevilo se mnoho blogů solidarizujících s postiženou bloggerkou, diskutuje se, ale stále chybí ono logické vyústění – hledat způsob, jak z pozice těch, kteří tento portál svou čteností a svými blogy pomáhají „živit“ (neboť čím větší čtenost, tím vyšší zisk kupř. z reklamy…), můžeme účinně přispět k tomu, nebo se o to alespoň pokusit, že dosavadní cenzurní praxe dvojího metru, kdy jedněm se mažou blogy kvůli drobným přečinům proti kodexu, zatímco jiným (politicky zpřízněným) se toleruje kde co, definitivně ne jen skončí, ale že bude též umožněno zakázaným bloggerům se sem znovu vrátit a budou jim obnoveny jejich uživatelské účty, včetně článků, je-li to technicky možné.

Začalo to Martinem Konvičkou, pokračovalo to Břetislavem Olšerem, teď „spadla klec“ pro Lucii Provazníkovou, ovšem je spousta dalších zakázaných bloggerů, jejichž „zmizení“ si mnoho z nás třeba ani nepovšimlo. Jedno staré přísloví říká – kuj železo, dokud je žhavé. V tomto případě, dokud „kauza Provazníková“ nevyšumí, je třeba skutečně aktivně, ale výlučně a striktně podle pravidel, dělat vše pro to, aby bylo i v obchodním zájmu samotného Idnesu, resp. Společnosti Mafra, aby zapřemýšlelo nad změnami současné redakční praxe směrem k měření všem stejným metrem, příp. k úpravám kodexu bloggera.

Musíme přijmout realitu v tom smyslu, že soukromá média mají právo rozhodovat, co zveřejní a co ne, ovšem rovněž také platí – náš zákazník, náš pán. Nestačí proto jen „brečet“, že někomu byl smazán celý účet, neboť bez skutečně kolektivních akcí solidarity se zakázanými bloggery se s velkou pravděpodobností ničeho konkrétního nedosáhne a bude to „boj s větrnými mlýny“.

Spoléhám na to, že se najde alespoň pár mediálně významnějších osob mezi čtenáři tohoto článku, kteří už „na něco přijdou“. Ono to zas není tak těžké, jen je třeba změnit „osamělé výkřiky“ v kolektivní koordinovanou akci, která má šanci dané poměry změnit.

V jednotě je síla, svobodnému Idnesu zdar!

 

Autor: Adam Mikulášek | čtvrtek 1.12.2016 17:21 | karma článku: 38,00 | přečteno: 925x