Už léta, ale v poslední době zvýšenou měrou, se propírá skutečnost, že např. z Německa sem hypermarkety „dováží“ nekvalitní potraviny, a mluví se o jejich různé kvalitě pod „stejnou značkou“.
A stále jen slyším: „tak politici, dělejte s tím něco! Podporujte víc naše české výrobky!“ S tím vším samozřejmě souhlasím. Ale proč již lidé neřeknou: „Novináři, zjistěte nám, jaké konkrétní značky potravin jsou ve dvojí kvalitě – lepší pro Němce a horší pro našince! Prozraďte konkrétní výrobce a pomozte nám, ať víme, co nemáme kupovat!“
Stát chystá velké srovnání potravin, chce stejnou kvalitu jako v Německu
Jsem si vědom, že opět, jako již několikrát, tím mnoho svých čtenářů naštvu, protože v „Čechii“ je tradičně „okopáván“ ten, kdo upozorňuje na fakt, že mnoho lidí jen čeká s nataženou rukou, aby za něj vše udělal někdo jiný, typicky vládnoucí politická garnitura, ať už jakákoli, či obecně „stát“, přitom u spousty věcí by velmi pomohla svépomoc.
A nekvalitní potraviny z dovozu jsou typickým příkladem, kdy v podstatě téměř nepotřebujeme, aby nám pomáhali politici, ať už naši, euro-unijní (ti nám ukázali „dlouhý nos“…) či z oněch zemí praktikujících dvojí kvalitu. Snad jediná věc, kde by skutečně byla pomoc našich politiků velmi užitečná, je taková změna předpisů, aby instituce, mající na starosti kontrolu kvality potravin, podstatně ve větší míře uveřejňovaly konkrétní názvy, značky a výrobce potravin, jichž se ona dvojí kvalita týká.
Ovšem… pokud mi někdo řekne: „Ta a ta země k nám vyváží šmejdy, ať s tím vláda a Brusel něco dělá!“ tak první, co mě napadne, je odpovědět mu: „No tak proč to kupuješ?! „Copak nejsi svobodná bytost, která se může sama rozhodnout, kam půjde na nákup a za co ty peníze utratí??? A vyřeší snad problém, když budeš nadávat na Unii, která si nad tím jen alibisticky umyla ruce, nebo na Němce, kteří uplatňují dvojí kvalitu? Zlepší se tím snad kvalita toho jídla???“
Někdo může namítnout, že je to „v akci“, že „naše potraviny jsou dražší“…, ale já se ptám: „Zlevní se kvalitní potraviny, pokud třeba EU zakáže prodávat v různých zemích pod stejným názvem zboží rozdílné kvality?“ Ale i kdyby ano, tak naprosto stejný efekt by měl tlak na dotyčné výrobce prostřednictvím poptávky, tj. „šmejdy nekupovat“. Ne nadarmo se říká – náš zákazník, náš pán. Pokud se zákazník rozhoduje výlučně podle toho, co je zrovna o kačku levnější, ale kvalita už ho až tak nezajímá, teda u televize ano, ale v obchodě už méně…, tak se není až tak co divit, že toho mnozí „vykukové“, ať už naši nebo zahraniční, hojně využívají. Beru argument, že je u nás mnoho lidí, kteří žijí „z ruky do huby“, protože platy jsou nízké a náklady na bydlení vysoké…, ale ruku na srdce, kolik z nás jsme v této kategorii? Kolik z nás je tak „podvyživených“, aby si nemohli dovolit kupovat kvalitnější jídlo, i když v o něco menším množství? Já se mezi obyčejnými lidmi pohybuji (můj důchod je necelých 9000 Kč a přivýdělek žádný nemám…), bohatších přátel mám velmi málo, a jsou to spíš známý než skuteční přátelé, však to znáte…, ale takových, kteří by si skutečně nemohli dovolit kupovat trošku lepší potraviny a ne ty nejhorší „blivajsy“, byť by třeba museli jíst trochu méně…, tak těch znám taky jen minimum. Za to znám dost lidí, kteří se raději „pořádně nacpou humusem“ odkudkoliv, než aby jedli střídmě a zdravě.
A v tomhle vidím ten zásadní problém. Nečekejme stále s nataženou rukou, byť nejsme „žádní milionáři“…, že za nás něco udělá někdo jiný, ale snažme si, je-li to aspoň trochu možné, pomoct sami!
„Tlačit na výrobce a obchodníky, aby upustili od politiky dvojí kvality potravin v různých zemích, mohou vedle politiků i samotní zákazníci. Při nákupech by se víc než podle značky měli rozhodovat podle konkrétního složení výrobku…“
Kupujte potraviny podle složení, ne podle značky, radí expert
