Pravda a láska vítězí pomocí lži a nenávisti

Vymyšlené pobodání muslima „skiny“, muž v kožené bundě, nevysvětlený „útok“ na Kliniku, „černé listiny“ lidí se „zarachem“ vystupovat v ČT…

To jsou jen některé z ukázkových příkladů, jakými metodami naši „bojovníci“ za „pravdu a lásku“ pracují. T. G. Masaryk, na jehož humanizmus, odvahu a toleranci se tak rádi odvolávají, se musí v hrobě obracet. Ano, Masaryk byl skutečný humanista a čestný člověk právě proto, že bojoval proti skutečným lžím, i když to naši (českou) pověst mohlo zdánlivě poškodit, např. v otázce falešnosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. Bojoval proti bezpráví na Leopoldu Hilsnerovi, ovšem nikoli „náhubky“ či podněcováním nenávisti k lidem s opačným názorem, ale dal si tu „makačku“ logicky a věcně argumentovat a polemizovat. A také mu nebyla zdaleka cizí slova jako „vlast“ či „národ“.

Kdyby Masaryk uvažoval jako dnešní poklonkáři „bruselu“, asi bychom stále byli součástí Rakouska-Uherska. Přece k čemu „nějaký debilní“ nacionalizmus, když Rakousko-Uhersko bylo tak „úžasnou“ říší „volného tržního prostoru“ a „volného pohybu osob, práce a zboží“? Když bylo tak „multikulti“? Vždyť tam žili Němci, Češi, Maďaři, Poláci, Slováci, Rusíni, Chorvaté a nevím, kdo ještě. Přesto bylo největším počinem našeho prezidenta osvoboditele právě to, že se zasloužil o samostatné Československo.

To by si měli uvědomit všichni, kteří si Masarykovo jméno berou do úst. A pokud za něco bojují za pomoci lží, bořením vztahů, cejchováním, a tedy vlastně šířením nenávisti, pak je to všechno možné, jen ne pravda a láska, za tu se dá bojovat zas jen pravdou a láskou.

A proto svůj článek zakončím původním Masarykovým mottem – Pravda vítězí!!!