Podněcování k nenávisti jako dvojsečná zbraň

Pár dní po 17. listopadu 2015 jsem se dočetl o obvinění Doc. Martina Konvičky z podněcování nenávisti k muslimům.  

Pokud jde o již delší dobu médii a internetem kolující údajné výroky o "namletí muslimů do masokostní moučky" či "zřizování koncentráků pro muslimy", samozřejmě nelze než toto jasně a striktně morálně odsoudit. Je ovšem podstatný rozdíl, a tím by se měli orgány činné v tomto trestním řízení bedlivě zabývat, v jakém kontextu toto bylo napsáno či vysloveno, tj. do jaké míry se podobné výroky pana Konvičky dají chápat jako vážně míněná výhrůžka a jestli se spíše nejedná, jak se domnívá moje maličkost, o řekněme poněkud necitlivou ironii či "legraci" mířenou na srovnávání Konvičky a jeho hnutí s neonacisty. Dočetl jsem se mimo jiné o podobném případu, kdy byl jeden český rapper podobně obviněn za výrok o "namletí romů do uheráku", což nakonec soud označil za "hrubý humor", nikoli za trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob.
Nechci tu ale předjímat, čeho se pan Konvička dopustil či nedopustil, to by měl rozhodnout nezávislý soud. Také nechci jednoznačně soudit, zda je trestání za slovní projev, byť extremistický, správné a nutné, nebo jedná-li se o nadměrný zásah do práva na svobodu projevu, i to dle mého názoru dosti záleží na společenském klimatu v té které zemi a přístup trestního práva v různých demokratických zemích je odlišný, zjm. mezi evropským a severoamerickým pojetím svobody slova.
Za mnohem důležitější osobně považuji dvě otázky: komu obvinění pana Konvičky skutečně prospěje a komu naopak uškodí, zvlášť v souvislosti s jeho načasováním na 18. listopad, tedy den po demonstraci na Albertově a výzvě ministra spravedlnosti Roberta Pelikána v tom smyslu, že by se mělo "přitvrdit" v trestním postihování antiislámských projevů jako podněcování nenávisti ke skupině lidí určitého náboženského vyznání, i když jsem se dočetl, že státní zástupkyně, jež toto obvinění podala, na případu pracovala již od února, druhá otázka, snad ještě závažnější je, zda se naše orgány činné v trestním řízení v otázce trestání podněcování nenávisti nedopouštějí dvojího metru a zda tento paragraf nepoužívají nesprávně.
http://echo24.cz/a/wQhwd/soud-s-konvickou-extremistum-muze-i-pomociPokud jde o 1. otázku, je na zvážení, zda exemplární potrestání řekněme pana Konvičky, příp. několika dalších "islamoklastů", skutečně přesvědčí veřejnost, že islám je (až na maličké procento fundamentalistů) tolerantní a mírumilovné náboženství (čemuž příliš nevěřím), nebo zda to naopak část naší veřejnosti nevyprovokuje k mnohem větším sympatiím k antiislamizmu, či chcete-li, k islamofobii, jednak proto, že věznění za slovní trestné činy často dává takto postiženému aureolu politického mučedníka, druhak proto, a to je mnohem nebezpečnější, že mnoho lidí má pocit, že evropské země problém s integrací muslimů do společnosti hrubě zanedbaly, a tím přispěly k zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. Typickým příkladem je 14 let po 11. září existence různých, jemně řečeno, problémových čtvrtí typu bruselského Molenbeeku. Lidé se pak oprávněně ptají - když budeme solidární a přijmeme těch 15.000 uprchlíků, o nichž mluvil pan Dienstbier, kde je jistota, že nám tu "nevyrostou" české "Molenbeeky", že budeme důsledně stíhat radikální muslimské kazatele (a to i v zájmu samotných umírněných muslimů), aby jejich dětem a vnukům nevymývali mozky a nevychovali z nich pachatele teroristických útoků?
A nyní se dostávám k otázce dvojího metru v uplatňování trestních postihů za podněcování k nenávisti. Je doloženo, že Muneeb Hassan al Rawi - předseda Ústředí muslimských obcí v České republice - v jednom svém kázání nabádal muslimské rodiče, aby svým dětem (mezi 7-10 lety věku) vštěpovali ne jen lásku k islámu, ale též nenávist k nevěřícím.
https://www.youtube.com/watch?v=__YQxffxT-8Za toto kázání nebyl pan al Rawi odsouzen, ba ani obžalován či "alespoň" obviněn, přitom jde o jasné podněcování k nenávisti vůči skupině osob, nota bene u dětí mladšího školního věku, což je snad ještě horší než podněcování nenávisti u dospělých a plně svéprávných občanů. Naopak, není to tak dávno, kdy měli manželé Pallovi z penzionu Modřín "na krku" podněcování k nenávisti za sice patrně diskriminační, ale nikoli nenávistnou 20ti-procentní slevu pro každého, kdo o sobě prohlásí, že volí pravici.
http://www.penize.cz/slevy/277597-sleva-pro-pravicaky-blby-napad-ale-zadny-zlocinJá osobně jsem člověk silně levicového přesvědčení a také volím levici, ale rovněž si "nedám sáhnout" na právo na svobodu projevu, velký to výdobytek sametové revoluce. Proto jsem byl notně pobouřen, že si policie v demokratické zemi, hlásící se k lidským právům a svobodám, mohla dovolit "slevu pro pravičáky" označit za podněcování k nenávisti vůči nějaké skupině osob.
Závěrem se tedy ptám: když jsme si demokraticky uzákonili, že v zájmu obrany našich demokratických výdobytků budeme trestat verbální počiny typu podněcování k nenávisti či propagace hnutí směřujících k potlačování lidských práv, proč tyto paragrafy naše policie, popř. státní zastupitelství, používá takovým to pochybným způsobem, kdy místo aby byly takto postihovány skutečně takové činy, které hrozí opravdovým vyvoláním nenávistných či extremistických nálad ve veřejnosti, se naopak tento paragraf zneužívá k šikaně těch osob, které se v podstatě buď ničeho takového nedopustily, případně se možná dopustily v nějaké bagatelní míře.